Malmöfestivalen

Minuly tyden skoncil Malmö festival. To je tydeni prehlidka kapel, zpevaku, hudebniku, tanecniku, divadelniku, kejkliru a dalsich umelcu v ulicich a parcich mesta, ktera se kona kazdy rok koncem srpna a je pro vsechny navstevniky zdarma. Behem tohoto "svatku kultury" jsou ulice kolem dvou hlavnich namesti uzavreny a slouzi ciste pesim a stankum s obcerstvenim vseho druhu. Loni jsem mel to stesti, ze jsem nahodou na tento festival zavital behem jedne sve sluzebni cesty, letos uz jsem o nem vedel a dopredu se na nej tesil. I proto, ze jsem v programu objevil vystoupeni jedne z mych oblibenych skupin, The Levellers.

Byl to vicemene bohuzel nakonec temer vicemene jediny koncert, na ktery jsem zavital, pracovni vytizenost mi nedovolila jinak. V hledisti jsem nakonec nahodou potkal i 2 kolegy z Budapesti a Prahy, takze jsme koncert sledovali spolecne. Byl super, i kdyz jsem se v jednu chvili obaval o jeho pokracovani, protoze se strhla obrovska prutrz mracen a voda zacala valit i skrz sapito, ktere bylo postavene nad Scenou 1 a hledistem. Nastesti ale zavcas prestalo, takze nedoslo k "nejhorsimu". Coz ovsem neznamena, ze neprestalo prset. Jak taky jinak behem teto parodie na leto tady ;o) Kazdopadne pivko jsme si po koncertu dali, zasli do centra, jestli tam neni jeste neco zajimaveho a pak kluci na hotel a ja domu. Moje videicka jsou prilis velka, ale na YouTube jsem nasel nekolik videi od nejakeho dobrodince, co neco natacel :o), a ta jsem ulozil do playlistu k prehrani:



V patek potom na zaver probehnul veliky ohnostroj na mestske plazi, kam se sjela snad pulka mesta :o) Netrval moc dlouho, ale byl celkem pekny. Po ohnostroji jsem se jeste presunul jako spousta dalsich na hlavni namesti, kde probehnul od 23 hodin koncert svedske skupiny The Ark. No to byla teda sila... :o)) Svedi nadseni, teda vetsina, abych par jedincum nekrivdil :o) Tato skupina reprezentovala Svedsko na Eurovision Song Contestu s touto pisni (klikni). Nerikam, ze to neni chytlava hudba, ale kvalitu to lehce postrada a myslim, ze brzo po nich ani pes nestekne. A toho jejich zpevaka radeji ani nebudu komentovat... :o))

Kolo - Nedele 19.8.2007

Tak se ted vratim asi 2 tydny zpatky, kdy, pro zmenu, mi pocasi dovolilo opet vyrazit az v nedeli. Neni to muj nejoblibenejsi den na vylety na kole, ale co se da delat :o)

Rozhodnul jsem se, ze trosku prozkoumam posledni zbytek "nejblizsiho" jizniho pobrezi Svedska. A tim je kousek mezi polostrovem Falsterbo a Trelleborgem. Ten sam o sobe je opravdu relativne kratky, takze jsem to spojil s podrobnejsi poznavackou pobrezi poloostrova. Tedy, plan byl jet co nejbliz podel more, jak jen to pujde. Zaparkoval jsem auto opet na parkovisti na kraji Trelleborgu a vyrazil smerem zpatky, primo podel more. Foukal dost silny vitr, ale zatim to bylo do zad, takze pohoda. Akorat ta cesta zpet pak bude trosku horsi. Rozhodne to nebyl zadny vanek :o) Cesta primo podel more po cyklostezce ale trvala asi tak 200 metru, pak uz jsem byl nucen najet na silnici. Nastesti po ni nebyl zadny velky provoz, tak to slo. U zbytku nejakeho opevneni, ktere ma sice informacni tabule, ale ze zbytku tam neni krome travnateho vrsku lautr nic jsem odpocil na pesinu podel more a travou a piskem jsem dorazil do rybarske vesnicky Skåre se svymi starymi a malebnymi ulickami a domecky. Pak jsem byl ale opet nucen najet na silnici a pokracovat dal po ni.

Nastesti po nejake dobe byla odbocka po sotolince smerem k mori a dal podel neho, tak jsem ji risknul a vyplatilo se. Nejdriv se jelo kolem ruznych cvicist pro kone a pak se skrz branku projelo na pastvinu, kde byla spousta ovci a zaroven i lidi s detmi, kteri si je prohlizeli. Touto pesinou jsem projel az k plazi v Höllvikenu, kde meli zase trochu jiny typ "prevlikaren" nez ve Skanör. Cesta kolem byla temer jenom piskem, takze jsem vic tlacil nez jel. Nakonec jsem usoudil, ze tudy cesta nevede, pesiny jsou jen pro pesi a odbocil po drevenych lavkach kousek od more dal, mezi domy a zahrady s borovicemi. Tam jsem ruzne klickoval ulickami, protoze cesty jsou vicemene orientovany rovnobezne ve smeru sever - jih, ale jejich pricne spojnice jsou jen obcas. Takhle jsem se ruzne proklickoval az ke kanalu Falsterbo, prejel most a opet se podel nej vratil na jih k mori.

Uz z dalky jsem videl kridla waveboardistu, takze opet zpocatku lehce cestou necestou projel az k jejich casti plaze. Nastesti se objevila uz rozumna sotolinkova cesta po ktere se dalo krasne jet. Zkouknul jsem waveboardingove umeni a musim rict, ze jsou to docela machri, co s tim dokazou. No docela..., jsou to machri! :o) Ale nechci se moc zdrzovat, takze razim dal a me zastavuje cesta mirici do golfoveho hriste. Turisticka znacena cesta tam sice vede, ale bohuzel je na zacatku cedule zakaz vezdu i s ceduli, ze toto plati i pro cyklisty. Nezbyva mi tedy nic jineho, nez podel hriste projet az k velke hlavni silni, z cehoz teda nejsem vubec nadseny, ale nastesti ma siroky bocni pruh pro cyklisty, mopedy a dalsi pomalejsi vehikly. Takze si to valim s vichrem v zadech pohodicka skoro 40km/h! :o) No tu cestu zpatky fakt nechci videt...Asi uprostred rovinky je cesta opet na jih smerem k mori, cehoz okamzite vyuzivam. Sice zpocatku trochu vaham, protoze je docela casto temer cela zalita asi 5 cm vody a zasti, ktere vypadaji z kraje na pohled jako suche, tam maji te vody asi jen 2 cm. Nejdriv se vracim, ale nakonec si rikam, ze troska dobrodruzstvi neuskodi, obzvlast, kdyz vidim jednu evidentne cerstvou stopu od jineho kola.

Takze po malem dobrodruzstvi, kdy jsem se obcas s kolem ponoril i tak do 10 cm jsem nakonec asi po 200 metrech najel na zpevnenejsi a vyvysenejsi cestu, ktera byla naprosto sucha. Vyplatilo se! Je to vlastne ta puvodni znacena turisticka cesta, ze ktere jsem byl u golfoveho klubu nucen sjet. Jak za chvili zjistuji, tato cast je ptaci rezervace, kam je po vetsinu roku vstup zakazan, ale mam stesti, ted to tak neni. Ale i presto vidim po stranach vetsi ci mensi skupiny ornitologu pozorujici ptaky. Nicmene po teto ceste se krasne pokracuje az do Falsterbo. V jednom miste sice narazim na ostaty plot, protoze tato cast je zaroven nejakym i vojenskym prostorem, ale evidentne nejsem prvni, protoze plot je prostrizen a roztrhan, takze se muzu i s kolem protahnout a pokracovat dal.

Ve Falsterbo je opet nejaky zbytek opevneni, hradu ci ceho, ale jako obvykle nic extra zajimaveho. Pokud teda nekdo neni zarytym priznivcem hlinenych kopecku zarostlych travou... :o) To muzu docela obdivovat, pokud je to mnoho sto let az tisicu let stare, ale ne pokud to je z 17. nebo dokonce 18. stoleti. Nevim, jestli ty hrady tady staveli jenom ze dreva, ze z nich nic nezbylo, ale holt tak to vetsinou je. V tomoto je teda stredni Evropa s Ceskem, Rakouskem a Nemeckem zlata. No a za chvilku uz prijizdim ke znamemu golfovemu hristi u falsterboskeho majaku. Projedu mezi letajicimi golfovymi micky a zastavuji u majaku. Mam castecne stesti, ze se muzu podivat dovnitr, protoze je otevreny, ale bohuzel zase smulu, protoze presne v momente, kdy vybehnu schody nahoru, tak se dvere zavrou a slus. Zavirame. Byli tady opet nejaci ornitologove a je akorat 16 hodin, kdy konci a zaviraji. Tak snad nekdy priste.

Dalsi cestu uz znam, vede mezi morem a golfovym hristem s mnoha vodnimi prekazkami primo na sever k pristavu Skanör. Ten jen projizdim a hned zase odbocuju na cestu se znacenou turistickou stezkou dal smerem na sever. A za malou chvili nastava okamzik pravdy, protoze se stacim smerem doprava, na jihovychod, primo proti vetru :o) Puvodne jsem sice chtel objet cely polostrov az na sever primo po te turisticke znacce, ale vzhledem k tomu, ze se to zacina lehce mracit, ke stavu kilometru a i k tomu, ze cesta zpatky proti vetru bude trvat mnohem dele, se rozhoduji dale neexperimentovat a tim padem k navratu znamou cestou. Jeste si projizdim Skanör krizem krazem (mapa *1) a delam par fotek techto malebnych ulic a domecku a pak uz "valim" prumerem asi 14km/h zpet. Jaky to rozdil proti te skoro ctyricitce :o))

Cesta zpet je uz vicemene jen o tom se vratit do Trelleborgu. Projizdim Ljunghusen, Höllviken, pak odbocuji doprava do Kämpinge a dal po male okresce skoro bez provozu (a zaroven znacene "cyklostezce") pres Skegrie do Trelleborgu. Tam si jeste malinko zajizdim, abych si prohlidnul "hrad" Trelleborgen (postaveny, "zrekonstruovany" dodatecne na miste puvodniho hradu - mapa *2) a pak uz zpatky k autu a domu.

Celkem - 76 km
Trasa (klikni na mapu)

Kolo - Nedele 12.8.2007

Tento nedelni vylet nestoji moc za zminku, behem cesty se nestalo nic moc vyjimecneho, ani jsem nezahlidnul nic zajimaveho, nevyfotil jsem zadnou fotku, v podstate teda nic, o cem by se dalo napsat :o) A hlavne jsem kvuli pocasi vyjel i dost pozde.

Jeho nejdulezitejsi cast se stala hned na zacatku, kdy jsem navstivil turisticke informace u dalnice z Kodane, ale bohuzel byly dost chude vybavene, alespon co se volne pristupnych materialu, hlavne map, tyce. V tom byl absolutni vitez Ystad.

Jeste jeden trochu zajimavejsi moment byl u pristavu v Klagshamnu, kde byly popsane informace o novem vetrnem parku v mori nedaleko odtud. Prvni "vetrniky" z celkoveho poctu 47 uz stoji a zbytek by mel byt zkompletovan (a snad i zprovoznen?) do podzimu letosniho roku.

Ale celkove slo spise o blizsi poznani blizkeho okoli Malmö. No, nestalo za nic, kazdopadne aspon jsem se projel, ale priste musim zase dal od mesta.

Celkem - 54 km
Trasa (klikni na mapu)

"Kosmicky" clun

Tak tohle dneska pristalo v Malmö. Meli jsme pocit, ze snad prileteli mimozemstani svoji vesmirnou lodi :o) Ale jinak jde o nejrychlejsi motorovy clun na svete na bionaftu z rostlinnych a zivocisnych tuku - max 45 uzlu, coz je asi 90 km/h, ktery se letos pokusil prekonat svetovy rekord v nejrychlejsim obepluti zemekoule. Bohuzel ale, po trech tezkych bourich v Indickem oceanu a ve Stredozemnim mori, byl nucen kvuli trhline v trupu svuj pokus u spanelske Malagy prerusit.

Jinak v soucasne dobe vyuzili preruseneho zavodu a delaji predvadeci tour po Evropskych vetsich ci mensich pristavech, kdy schaneji mj. sponzory, aby nakonec skoncili na Sicilii, odkud vystartuji v breznu 2008 na dalsi pokus. V Malmö se na palubu oficialne podivat nedalo kvuli nevhodnemu a "neschudnemu" brehu, kdy nebylo mozne pouzit nastupni rampu. Kdyz je ale nekdo lehce "neodbytny", tak se mi to jako jednomu z mala v Malmö povedlo :o) Byl to pekny zazitek, ale cestovat bych v tom nechtel. Lod je udelana ciste ucelne a i clen posadky (majitel jedne sponzorske firmy), ktery me na palubu vzal, mi rekl, ze touto tour skonci a pristi rok s nimi zavod rozhodne nepojede. Odpoved nasledovala mimo jine po otazce "A co morska nemoc?"... :o)

Vice na www.earthrace.net

Kolo - Nedele 5.8.2007

Po rychle ubehlych 4 dnech, kdy tu byli na navsteve mama s tatou a kdy jsme si udelali vylet do Kodane, Lundu, na mys Kullaberg a do Mölle, zamek Sofiero i citadelu v Landskrone jsem si udelal dalsi vylet na kole. Nasi dopoledne odjeli vlakem na letiste, jsem se vratil domu, dal kolo na strechu a vyrazil autem za poznavanim dalsiho, i kdyz tedka trosku vzdalenejsiho okoli Malmö. No, v tomto pripade spis dalsi casti jizniho pobrezi Svedska.

Auto, jsem zaparkoval ve meste Ystad, ktere je asi 60 km od Malmö, vlastne hned vedle nadrazi a u parciku prilehajicimu k mistnimu pristavu soukromych lodi. Zajimave bylo, ze i kdyz bylo krasne slunecno a komplet azuro, bylo od more celkem frisno. Ale clovek se slapanim na kole zahreje :o)

Nejdriv jsem ale zamiril do mistniho informacniho centra, kde jsem pobral vsemozne mapy a prospekty a s jejich pomoci si i upresnil trasu. Chtel jsem se podivat k Ales Stenar, takovemu svedskemu Stonehenge, i kdyz v mensim vydani. A pripadne jeste dal, podle toho jak bude cas. To jsem jeste netusil, co me ceka :o)

Zacatek byl naprosto v pohode, nejdriv podel pristavu pro trajekty do Polska a na ostrov Bornholm, ktery je sice "u svedskych brehu", ale patri Dansku. Dale primo podel more nejdrive po pekne sotolince, pak po asfaltce, kolem piscitych mestskych plazi, ale se spoustou lidi na prochazce nebo pendlujicich ,mezi morem a jejich pidichatkama (spis prevlikarnama slouzicich i jako chaticky). A tech lidi bylo tolik, ze jizda byla misty opravdu krokem. Ale nechtelo se mi podel silnice, radeji jsem jel primo podel more. Nastesti casem lidi pomalu ubyvalo, jak jsem se vzdaloval od centra mesta, takze i jizda byla rychlejsi a plynulejsi. Asfaltka pak skoncila a pokracovala krasnou sotolinkou borovicovym lesem, i kdyz kousek dal od more, tak 20 metru, ktere sice nebylo videt, ale bylo aspon slyset :o) Ale chvilkama se cesta priblizila az primo na dotyk piscitym plazim. Az za chvili jsem si vlastne uvedomil, ze tuto lesni cestu jsme prechazeli, kdyz jsme zastavovali na ceste do narodniho parku Stenshuvud a sli se podivat k mori.

Ale idylka netrvala dlouho, cesta za chvili skoncila a napojila se na cyklostezku vedouci vicemene po hlavni silnici, ale aspon oddelenou obrubnikem. Maj to tu fakt vymakany :o) Z te jsem za malinkou chvilku odbocil mimo a tradicni "ctvrti" letnich domu pokracoval dal smerem k cili. Jenze i tam cesta najednou skoncila u vojenskeho prostoru a jedina moznost jet dal byla smerem na hlavni, tentokrat uz ale bez stezky. Sice smerem do vojenskeho prostoru byla jakoby pruchozi cikcak branka, zadne vrata na zamek, ale odvehu vkrocit jsem diky varovnym napisum pouze ve svedstine nenasel. To, cemu jsem jakz takz rozumnel, at uz to byly obrazky, piktogramy nebo i casti textu, me dostatecne odradilo :o) Muj plan jet primo podel more tak vzal asi za sve.

Takze na silnici. Po chvilce bylo i nejake parkoviste, vystavena mala pechotni dela a spousta ceduli a popisu o tomto vojemskem prostoru. A kupodivu tentokrat i v anglictine a nemcine. Takze jsem zjistil, ze je to strelnice slouzici mj. i k dopadu ostrych naboju z more. No hezky... (Pavel promine, ale cedule jsem nefotil... :o)) ). No nic, jedu teda dal po silnici a hned odbocuju na vedlejsi smerem na Ales stenar (Vsechny kameny). A pochvilce dalsi parkoviste s cedulkama a dokonce i zaparkovana auta bez lidi a od parkovistatka i cesta smerujici do prostredka vojenskeho prostoru smerem k mori. Znovu mi to neda a jedu zkoumat cedule. Ta jizda po silnici me nebavi. No, a objevuju dalsi popis bud v anglictine nebo nemcine ci v obojim, ze vstup je sice na vlastni nebezpeci a co se smi a nesmi delat (jako sbirat nevybuchlou munici), ale povolen mimo obdobi streleb. A pripojeny rozpis. Podle neho se dneska nic nekona, bylo to vcera. No slava! Tak hura skrz branu a vzhuru "do terenu" :o)

Cesta je fajn, vyjizdim si i na vyhlidku smerem k mori vlastne jenom po trave bez cesty ci pesiny. Super, jak se to horske kolo da pouzit. Se silnickou a galuskama tak akorat asfalt... :o)) Musim se sice vyhybat spouste kravincum, ale da se to zvladnout. Je ale pravda ze obcas i nektery strejchnu :o) Na kopecku prede mnou vidim, ze obcas se tam nafoukne paraglidove kridlo, tak tam mirim. A cesta je pekne zhusta do kopce. Konecne taky jednou neco jineho nez jenom rovina :o) Chvilku koukam na paraglidisty, jak to pokousi, evidentne jsou nekteri z nich zaci, co se tu s instruktorem uci (mapa *1). No nic, jedu dal. Sjizdim zase dolu peknym sesupem po sotolince dolu a pokracuju dal na za svym cilem. Cesta se zacina opet zvedat a klikatit v zelenych pastvinach, ktere jsou plne krav a telat. Docela by me zajimalo, jak to delaj, kdyz zacnou ty strelby... :o) S troskou fantazie si pripadam jako na nejake alpske sotolince. Jsem nadseny! Vyskrabu se nahoru a vzapeti zase sjizdim po sotolino kamenite ceste prudce dolu aby nastal dalsi drsny vyjezd travnatou cestickou do kopce na dalsi moznou startovni plochu paraglaidu. To uz jsem sotolinku nechal za sebou, odbocila smerem od more zpatky smerem k hlavni silnici a tam ja nechci. Nahore zadni paraglidisti nejsou, jenom fabor na smer vetru a nejake popisky o bezpecnosti a pravidlech letani v techto mistech. Koukam do mapy jak dal, protoze nahore zadna cesta dal nevede. Takze musim zase zpatky z prudkeho kopce dolu, tentokrat opet po sotolinove ceste. Tam objevuju oranzovou znacku turisticke pesiny a tak se po ni vydavam, jak jinak opet zpatky do kopce smerem tam, odkud jsem prave prijel, akorat paralelne asi o 20 metru vedle. Zacina pekny "hardcore" :o) Priznavam, ze v jednom miste jsem byl donucen poprve slezt z kola, protoze kombinace prodkeho kopce a huste travy byla nepokoritelna. Asi ve trech ctvrtinach odbocuju po vrstevnici vyslapane kravami a mirim k prvnimu zebrikovemu prelezu mezi jednotlivymi pastvinami oddelenymi bud obycejnym plotem nebo elektrickymi ohradniky.

Jak pozdeji zjistuju, techto prelezu, ruzne vysokych, jsem nakonec na ceste az k Ales stenar zdolal s kolem v ruznych pozicich prenasenem snad asi 15... :o) Cesta to byla uzasna, obcas naslepo jen proste podel more, v podstate po ciste louce bez jakekoliv pesiny stale nahoru a dolu, mezi kravincema a zvirata tuto hnedou obludnost produkujicimi. Ty kravy byly vubec srandovni. Kdyz jsem se k nim blizil nebo kolem nich tesne projizdel, tak se bud hned zvedaly (pokud lezely) a utikaly pryc, to hlavne telatka, nebo spis s odstupem pozorovaly, co se to kolem nich pohybuje. Ale jakmile jsem je dostal za zada, okamzite sebraly odvahu a vydaly se me nasledovat az k dalsi ohrade a prelezu, a tam jenom zoufale zkoumaly, jak jen jsem se to dostal na druhou stranu :o) Vrchol teto cesty ovsem byl asi ve trech ctvrtinach, kdy nastala vyjimka a z louky jsem vjel na pesinu vedouci primo ve srazu smerem k mori (mapa *2). Nadhera! A na konci opet sjezd dolu loukou (pesina opet skoncila), tak jak to slo, proste nekdy primo kolmici, nekdy cik cak, podle toho, jak byl svah tvarovany. Bomba! Fakt jsem si to uzival, paradni cesta. Sice docela slusny Drsnoland, ale stoji to za to, i kdyz ty naznacene 3 km, ktere jsem naposledy videl, jedu uz asi 3/4 hodiny a to jeste nejsem na konci :o) Obcas potkam i nejake turisty, co jdou proti me, takze se zdravime. No a uz jenom posledni vyjezd do kopce, na jehoz konci me ceka posledni zebrikovy prelez a Ales stenar (mapa *3).

A spousta lidi... To me trosku mrzi, trochu jsem doufal, ze tam moc lidi nebude, chtel jsem si to pokud mozno vyfotit bez nich, protoze to prostredi k tomu proste svadi, byt tam sam nebo maximalne v parte. Nastesti ale vetsina z nich brzy odchazi, takze se daji kameny vyfotit i celkem bez nich. Zajimave misto. Kousek niz, kdyz uz jsem sjizdel dolu do vsnice Kåseberga smerem k silnici jsou i cedule a popis celeho "vytvoru", ale priznam se, ze jsem nenasel sily si tyto povetsinou astronomicke popisy a vysvetlovani v anglictine precist. Tak snad nekdy pozdeji nekde v klidu v pruvodci.

Cestu zpatky jsem si uz namiril primo po silnici, protoze cas docela pokrocil. Sice je i na teto slepe okresce docela provoz, ale ridici jsou tu hodne slusni, takze cesta probiha naprosto v pohode. Pak jeste kus po vetsi hlavni, ale i tady v pohode. Cyklistu tady jede vic, nekteri dokonce natezko, ale vsichni na silnickach nebo "turistickych" kolech. Zadne horske. A jak to jde, opet utikam z teto silnice na stejnou stezku a pak sotolinku jako cestou tam. V Ystadu si jeste u pristavu prohlizim s dalsi skupinkou Nemcu zaparkovany Cadillac a dasli ameriku. Ti Svedi jsou v tomhle fakt nadsenci. Dokonce se priblizilo i neco velkeho, ruzoveho, dlouheho s "kridlama" na zadku, proste Pomada, ale zase se otocili a jeli pryc. No a ja nakladam kolo a vracim se zpatky do Malmö. Jeste beru benzin a vybiram cestu pres Trelleborg. Je sice asi o 10 km delsi, ale vede primo podel more, kde pomalu zapada slunicko, takze to beru jako takovou relaxacni a pohodovou jizdu zpet :o)

Celkem - 48 km
Trasa (klikni na mapu)

Kolo - Nedele 15.7.2007

Tak jsem zase jednou zasednul ke psani. Prave jsem se vratil z driving range (ne, z hradu opravdu ne :o) ) a dokopal se zase jednou dohnat resty a neco pripsat na web. Otevrel jsem si Plznicku a pisu :o)

Tyden po tom, co odjeli kamosi z tydenni dovolene tady v Malmö, ktera mimochodem utekla jako voda, se zastavila na ceste z poznavaci dovolene v Norsku dalsi particka, Pavlik s Monou, Radim s Ajkou a cerny pasazer Goosberry. Teda Maca... :o) Pekne se nasackovali do jednoho vetsiho pujceneho vozitka, takze to meli na ten "blby" pocet nakonec perfektne vymyslene. Dorazili v sobotu sice nakonec az skoro v pul jedenacte vecer, ale i tak jsme stihli veceri, pokecat a taky si prohlidnout v rychlosti fotky z Norska. Pocasi jim vyslo tak napul, ale i tak to vypadalo dooost pekne. No a v nedeli hned rano vyrazeli dal na trajekt do Trelleborgu.

To ja jsem vyrazil stejnym smerem, jen o par hodin pozdeji. Protoze nejblizsi okoli Malmö mam vicemene po nejzajimavejsich castech projete a jezdit po normalnich silnicich se mi nechce, rozhodl jsem se zacit priblizovat autem o kus dal. A tentokrat bylo hezky a vysla rada na Trelleborg a prvni cast jizniho pobrezi.

Zaparkoval jsem na uz znamem miste na zacatku mesta, kde jsem mel sraz s prvni partou a dal uz jenom pokracoval skrz mesto i s palmami podel hlavni silnice a pak primo podel pobrezi smerem na Ystad. Teda pokud to slo samozrejme. Chvilkama totiz oficialni cyklostezka vede kus od pobrezi, primo podel hlavni silnice, ale ja jsem zkousel objevovat obycejne cesty a pesiny i za cenu obcasneho kufrovani ve slepych ulickach ci garazich mistnich chat. No spis baraku. Ani nevim, jestli v tom normalne bydli nebo jestli to slouzi jako takzvany "Summer House". Kazdopadne smes novych modernich domu a starych pitoresknich byvalych rybarskych vesnicek, slouzicich nyni jako chaloupky, je moc hezka. Priznam se, ze se mi ta cesta moc libila. Je to oblast "svedske riviery", kde je i spousta kempu a piscitych plazi, at uz udrzovanych nebo "neudrzovanych", prirodnich. Ty maji sice vetsi kouzlo, zato vsak jednu zasadni nevyhodu. Nevim, jestli je to sezonni vec a nahoda nebo pravidlo pres leto, ale more na plaz vyvrhuje spoustu uhnilych a mrtvych ras, ktere samozrejme dal na brehu vydatne hniji a podle toho i zapachaji. Obcas je to ale takovy smrad, ze vubec nechapu, jak tam v te blizkosti muzou ti lidi vubec vegetovat ve svych prepychovych domech. At mi nikdo nerika, ze to neciti, nevnimaji nebo naopak vnimaji jako nasi "vuni domova".

No nic, pokracoval jsem dal a nevedomky (pac jsem si trasu poradne ani nepripravoval a jel vicemene na blind a podle mapy az na miste) jsem prijel do vesnice Smygehuk, ve ktere se nachazi nejjiznejsi bod Svedska (mapa *1). No vida, dalsi geograficky bod zapsan do denicku :o). Je tu ale spousta lidi, asi je to hodne popularni misto. Duchodci se foti na vybetonovanem placku do more, aby bylo mnohem vic evidentni to nejjiznejsi misto. To mne staci klasicky "monument".

Jedu dal po pobrezi pres Beddingestrand a Skateholm, protoze podle mapy by mela byt za nejakych 15 kilometru u pobrazi ruina. Cesta je opet kombinace primoskych letovisk, kempu a rybarskych vesnicek. No a tesne pred Hörte jsem nejdriv projel temer bez vsimnuti kolem nejakeho zbytku zdi s oknem. Az pak jsem zastavil, vratil se a zjistil, ze to byla ta ruina (mapa *2). No, fakt vyborny. Jako vzdy ve Svedsku, z prdu kulicka neboli z komara udelali velblouda :o)

No nic, je cas na navrat zpatky. Nechce se mi jet stejnou cestou zpatky, tak zajizdim kousek do vnitrozemi a vicemene rovnobezne s pobrezim se vracim po zase zpatky do Trelleborgu. Dokonce jsem necekane objevil i maly zamecek (mapa *3). Cesta je to celkem prijemna, skrz polne lany dozravajiciho obili, po silnicich asfaltovych i sotolinkovych. Slunicko krasne sviti, ale neni vedro, takze je prijemne. No a kolem sedme vecer prijizdim zpatky do Trelleborgu. Takze uz jenom sup do auta a zpatky domu.

Celkem - 84 km
Trasa (klikni na mapu)

Fotky od Pavla, Sisy a Radka s Rendou z jejich navstevy tady

Tak tady je vyber fotek od Pavla, Sisy a od Radka s Rendou. Fotky jsou namixovane a serazene tak, aby sly casove po sobe :o) (moje fotky jsou potom tady)