Kolo - Streda 6.6.2007 + zazitky na ceste do Århusu

Sedim zrovna ve vlaku z Kodane do Århusu v Dansku, kam jedu opet vyskolit nase budouci ”dodavatele” webovych stranek. Je to cesta na otocku a vlakem to bylo asi nejjednodussi. No, mozna spis autem, ale to nevim, jak a jestli je to vubec soukromym autem mozne. Budu to muset prozkoumat pro pripadne priste :o) Kazdopadne vlakem to bude trvat asi 3,5 hodiny tam a 3 hodiny zpatky. Tak toho casu vyuziju a napisu o vcerejsim vylete na kole. Vcera byl totiz ve Svedsku statni svatek, nikdo nevi jaky a proc, ale proste byl. Je asi rok nebo 2 stary, takze si nikdo jeste nezvyknul. (vlakova mezihra: prave jsem prijel do stanice Roskilde, kde se kona 5. - 8. cervence znamy rockovy festival, tento rok mimo jine i s Red Hot Chili Peppers, Muse, Björk, Beastie Boys, The Who nebo My Chemical Romance). A co jsem slysel, tak tento svatek je jakoby “umele” vyrobeny, protoze nema vztah vubec k zadne udalosti v historii nebo tak neco. Ale byl celkem hezky den, slunicko se honilo s mraky, takze jsem tradicne po obede vyrazil na cesty. Tentokrat jsem opet zvolil dopravu pouze na kole bez priblizeni autem. Dokud to pujde a nebudu muset, budu poznavat okoli zatim pouze na kole. Teprve az trasy “dojdou”, poposunu se kousek dal. Opet vyrazim smerem na jih, na poloostrov Falsterbo. (to jsou zazitky, tedka proti mne sedi mistni dansky alkoholik :o) Funi jak lokomotiva, klepe se jak osika, asi ho za chvilku klepne. A hned jak usednul, tak vytahnul lahvace a zacal se do nej dobyvat. Mincema neuspesne, tak to zvladnul preskou na opasku – to jsou existence... ale jinak vypada jakztakz normalne, zadny smradlavy homeless. Jenom doufam, ze ho nebudu muset krisit, az ho fakt klepne. Jsem zvedavy, za jak dlouho to pivko vychrupne :o)) ). Tento poloostrov znam hlavne z letadla pri priblizeni na letiste v Kodani. Ze vzduchu vypada moc hezky, modrozelene more, bile piscite plaze, no jak nekde v Karibiku (odkaz na Google Maps). Co jsem ze docetl, tak hlavne jizni cast je prirodni rezervaci plnou ptaku, kteri hlavne na jare a na podzim vyuzivaji tuto cast k odpocinku behem svych ”leteckych tras” na jih a na sever. Bohuzel tato oblast je verejnosti nepristupna. Vzhledem k tomu, ze odhaduju cely vylet opet kolem 70km minimalne a mohl by foukat vitr, tak po minulych zkusenostech volim trasu smerem na jih nejdrive vnitrozemim, abych se zpatky domu, lehce unaven :o), mohl vracet podel more pripadne s vetrem v zadech. (a, ve vlaku nastalo skatulata hejbejte se zpusobene zmatenou duchodkyni a manik uz sedi vedle me. Doufam, ze ho nebudu mit za chvilku na kline... :o) ) Cesta na jih je v pohode, asfalt se strida se sotolinkou tak pul na pul, ale cesta odsejpa, vitr nefouka, je krasne teploucko, v jednu chvilku i lehoulince sprchlo z nejakeho mraku nemraku. Ale bylo to jen par kapek. Po ceste neni nic moc co k videni, klasicka krajina Skåne, tj. jizniho Svedska. Pole, pole, vesnice, pole, staveni, pole. Lesy zadne. Trosku nuda. Neni moc co pozorovat, ale je hezky, clovek je aspon venku na cerstvem vzduchu. Ale co nevidim, opet Svedi ve svych nablyskanych americkych bouracich. Sice tentokrat ne tak dlouhych jako obvykle, ale vzhledem k tomu, ze zrovna stojim, tak se mi jich par dari i vyfotit. A jeste jednu vyhodu tato cesta ma, totiz ze tato cesta je primo po samostatne cyklostezce vedouci primo tam, kam dneska chci, do Skanör. Takze nemusim vubec cucet do mapy. Coz na druhou stranu je nevyhoda, protoze pak se budu hur dohledavat, kudyma jsem to vlastne presne jel. Projizdim mesteckama Tygelsjö a Vellinge. A zacinam se lehce stacet smerem na zapad. Za chvilku prijizdim do mestecka Höllviken, ktere je primo na zacatku poloostrova. Vidim odbocku k vikingskemu muzeu, takze odbocuju a jedu se podivat, co je tam. Vsechno je za plotem, nic neni videt, ale podle fotek na informacnich tabulich by to mohlo byt i docela hezke. Tak snad nekdy priste, az budu mit vic casu. Tak aspon fotim “dracka” venku pred vchodem (mapa *1). Vracim se zpatky na puvodni cestu a mirim dal smerem do Skanör. Cele mestecko Höllviken na me dycha atmosferou primorskeho letoviska, coz se jeste vic prohloubi, kdyz odbocim smerem na jih, smerem k mori, ktere i zacina byt slyset. Vsude kolem jsou nadherne domy, nektere z nich zabihaji az primo do borovicoveho lesa. Samozrejme ze je to hned nejaka rezervace. (Tak jsem se tesil, ze pojedeme po moste pres more mezi danskymi ostrovy jako auta a prdlajs... sup do tunelu. Takze vidim houby... ) Projizdim lesem az k mori, kde je krasny bily pisek a spousta lidi. Ne vsichni jsou v mori, asi je zatim porad prilis studene, ale nekteri jsou. Vracim se zpatky opet lesem, jak jinak nez po konske stezce :o), po silnici se mi nechce, a vidim i par bukru a zabran kolem nich (mapa *2) (A, no vida, tak preci aspon pres jeden most, hned za tunelem :o) ). Prejizdim pres most pres kanal vedouci skrz zemskou uzinu na zacatku poloostrova a po krasne sotolince zenu primo do Skanör. Po obou stranach jsou lesiky, oznacene, jak jinak, rezervaci :o) To je fakt vtipny, jak kazdy kousek lesa tady na jihu hned oznaci rezervaci. Ale toto je docela hezke, sice to tu lehce smrdi z mocalu, ale ma to neco do sebe. Pak uz jenom projedu napric skrz Skanör primo do pristavu a jsem tu (mapa*3). Okolo jsou bile piscite plaze se spoustou lidi, kteri vyuzivaji volneho dne a take turistu doplnujicich sily v mistnim obcerstveni mezi cervenymi rybarskymi domky. Tak se taky chvilku kocham, ale musim se zacit vracet zpatky. Puvodni nadeje, ze bych to zvladnul i kousek vic na jih do Falsterba padla. Cesta je jeste dlouha a casu uz neni nejvic. Vracim se tak zatim stejnou cestou, jina moznost ani neni. Az kousek pred Vellinge sjizdim z cyklostezky, obocuju doleva a pomalu mirim na cesty, ktere jsem si projel hned pri svem prvnim vyletu, ale opacnym smerem. V jednu chvili sice zavaham, protoze u jedne usedlosti je zavrena zavora a i kdyz na mape je cesta skrz, tak nevim – abych nekomu neskoncil v baraku :o). Ale zrovna prijizdi mistni rodinka a ti me potvrzuji, ze muzu bez problemu projet skrz. A jak zaroven hned vidim, byla to jenom zavora pro zavoru, resp. aby si po te ceste nezkracovaly cestu normalni auta. Protoze dal normalne pokracuje puvodni polnacka se sotolinkou. Vitr mi zacina lehce foukat do zad, takze se jede prijemne. Jeste prozkoumavam slepe silnicky koncici skoro a z u more, ale spis jen ze zvedavosti. To, ze to tam nejde projet jsem uz zjistil minule a nektere mapy opravdu nelzou. Jsou tu pasouci se kone, ti jsou tady mimochodem uplne vsude. Mam pocit, ze ve Svedsku zije snad vic koni jak lidi. Aspon v nekterych oblastech :o). A taky je tu cedule, jejiz vyznam sice tusim, ale prekladam az doma – “Tady konci cesta” (mapa *4). Dal uz je jenom kousek pastviny a pak more... No a pak uz jenom dal na sever podle more smerem do Malmö, opet fotim most, tentokrat se slunickem v mracich, takova “tajemna” fotka a zastavuju se jeste na jedno zaslouzene pivko v Limhamnskem pristavu. Aby taky ne, dnes poprvy prumer nad 20 km/h! ;o) A pak uz domu.

P.S.: Doplneno po navratu domu z Århusu - cesta zpatky byla z hlediska spolucestujicich jeste zajimavejsi :o) Nejdriv to bylo celkem v pohode, vlak vicemene poloprazdny, na kazde ctyrsedacce byli tak 1 az dva lidi, vetsinou drimajici. Takze se i mne celkem podarilo usinat az do doby, kdy pristoupili dva exoti, chlap a zenska, idioti a primitivove na prvni pohled, IQ od pohledu tak 80 maximalne (ale hlavne, ze on mel obrovskou lebku na tricku). Nejen, ze pri sedani ke mne na sedacku do me kopnul a vrazil, protoze na tu sedacku vlastne upadnul, ale jeste navic vytahli prenosny DVD prehravac, ve kterym se zvukem pustenym na plny pecky koukali na nejake nesmysly. Kdyz nekoukali, tak se bavili takovym stylem, ze nebylo potreba ani rozumet dansky, a presto to byl rozhovor dvou idiotu. Ale presto jim DVD hralo vesele na plny koule dal. Teda, to jsem si myslel, ze na plny koule. Kazdopadne ze spani nebylo nic. Ani kdyz jsem parkrat nasranym vyrazem naznazil, ze tady asi nebude neco v poradku. Nepochopili (coz me ani neprekvapilo). A kdyz vymenili jeden film za nejaky dalsi nesmysl a hlasitost pustili jeste vic, tak se priznam, ze jsem rezignoval a odkracel s nasranym pohledem a vyrazem do jine casti vlaku :o)) Ale mam pocit, ze oni stejne nic nechapali a zili si tim svym stastnym zivotem primitivu spokojene dal. Zlaty alkoholik :o) Ten byl naprosto neskodny a svym zpusobem spis chudak...

Celkem - 86km
Trasa (klikni na mapu)

Mala skandinavska tour

Tak me cekala 1. cast meho skoliciho kolecka po zemich Evropy, kolecko po hlavnich mestech Skandinavie, kde sidli nasi obchodni partneri, resp. dodavatele. A to v poradi Stockholm, Helsinki, Oslo. Docela jsem se tesil, i kdyz me cekal narocny program. Ani v jednom z tech mest jsem jeste nebyl, tak jsem doufal, ze po vecerech se mi podari aspon neco shlednout.

Do Stockholmu jsem mel dve moznosti, jak se tam dostat - bud letadlem nebo vlakem. Letadlo je sice samozrejme rychlejsi, ale casove to celkove vyjde nakonec temer nastejno. Kdyz zapocitam cestu z Malmö do Kodane na letiste, povinnou casovou rezervu pred check-inem, veskery ten vopruz kolem kontrol a jeste znova cestu z letiste do centra Stockholmu, tak to je skoro stejne dlouho jako skoro 4,5 hodiny rychlovlakem X 2000 z centra Malmö do centra Stockholmu. O tom, ze je to pohodlnejsi ani nemluvim. Takze vlak vyhral. Vyrazil jsem hned rano, abych po poledni mohl dorazit do Stockholmu a zustalo mi odpoledne na skoleni. Pocasi po ceste nebylo nic moc, takze okolni prirody jsem si moc neuzil, ale rychlost vlaku byla uzasna - tak 2/3 cesty i lehce pres 200 km/h. Ono to zevnitr ani moc neprijde, ale kdyz se jelo kolem silnice, po ktere to auta "hnala" stovkou a my se kolem nich prehnali jak vitr, tak uz to clovek vnimal a uvedomoval si to vic :o) A taky kdyz se zvednul ze sedacky a sel bud na zachod nebo pro piti. To jsem si pripadal jak na lodi na rozbourenem mori. Vlak se v zatackach totiz naklani. A to docela dost. A kdyz jeste jede jednu zatacku doprava, pak doleva, pak zase doprava, mel jsem pocit, ze asi brzo budu mit morskou nemoc :o)) Houpalo to docela festovne. Ale kdyz se sedi, je to celkem v pohode.


Stockholm



Kratce po poledni jsem dorazil do Stockholmu na hlavni nadrazi a hned jsem si rekl, konecne zase ve meste :o). Malmö je sice taky mesto, ale proti Stockholmu nebo Praze je to proste vesnice. No a supem do metra a na skoleni. K veceru, po skonceni skoleni, jsem nejdriv zamiril primestskym vlakem do hotelu u Stockholmskeho vystaviste a pak hura zpatky do mesta. Pocasi nestalo za nic, mraky byly nizko, ale aspon neprselo. I kdyz chvilkama mzilo. Uz po ceste na vlak do hotelu jsem videl na obzoru kouli haly Globen. Na tu dalku vypadala opravdu majestatne. No a vzhledem k tomu, ze je primo na metru, tak mi to nedalo a jel jsem se k ni aspon podivat, kdyz jsem se zase vracel zpatky do mesta. Zblizka je taky samozrejme velika, ale uz nepusobi tak majestatne. A do centra. Nejprve me teda moc nezaujalo, ale asi to bylo hlavne tim pocasim. A taky tim, ze snad nema zadnou vyraznou dominantu. Radnici za dominantu nepovazuju. Stockholm ma centrum rozlozene na nekolika ostrovech, vsude je spousta vody a lodi. Ale pak jsem se prosel skrz uzke ulicky stareho mesta, romanticke namesti s kavarnickami a hned se mi zacal libit vic. I kdyz na mesta stredni Evropy teda nema. Prosel jsem se i po brehu jednoho z mnoha ostrovu, tady snad s nejakym jakoby muzeem lodi vsech moznych stari a druhu. Dokonce jsem tam potakl i nejake dva Cechacky, jak si ty lode foti. Zacalo se uz stmivat, tak jsem jeste po ceste zpatky na nadrazi vyfotil znamou radnici. Aspon ze mesta na severu maji tu vyhodu, ze se v lete stmiva hodne pozde. Ale musim zpatky na hotel a do postele, protoze zitra letim v 6.25 do Helsinek. Coz, vzhledem k tomu, ze letiste je asi 60 km za opacnym koncem mesta nez je muj hotel znamena vstavat nekdy pred ctvrtou... Kdo tyhle ranni lety vymyslel, to by me fakt zajimalo.


Helsinki



Rano taxikem na hlavni nadrazi, protoze vlaky jeste nejezdi. Tim by to bylo jeste rychlejsi. A pak letistnim Arlanda Express vlakem na letiste. Aby ten nezustal pozadu, tak i tady jsme si to podle ukazatele valili dokonce 205 km/km!

Po priletu do Helsinek jsem pochopil ten extremne ranni let. Helsinki maji o jednu hodinu vic. Pocasi opet neni nic moc, ale neprsi a je dost teplo. Z letiste zadne vlaky nejezdi, jenom autobusy, ale to mi nevadi. Asi za 30 minut jsem u hlavniho nadrazi, kde presedam na primestsky vlak a jedu asi 5 zastavek do vnejsi casti Helsinek k dodavatelum. Po skonceni ukolu jedu opet do hotelu, ktery je tentokrat nastesti v centru nebo temer v centru, kousek od nadrazi. A znovu do mesta, musim toho samozrejme vyuzit. Co musim rict, tak Helsinki me teda naprosto nezaujaly. Aspon za tu dobu, kterou jsem ten podvecer a vecer ve meste stravil. Teda krome jedne veci nastesti - ale to az pozdeji. V tom meste totiz neni vubec nic, krome jednoho Domu, ktery je sice "majestatni" z venku, ale uvnitr neni ale lautr zadna vyzdoba. Pred Domem je velike Senatni namesti a ruzne palace, ale moc zajimave to nepusobi. Zajimave, protoze pres "reku", teda pres zaliv je Tallin a ten ma krasne historicke centrum a spoustu starych a hanzovnich domu. Od Senatniho namesti je to jenom kousicek do pristavu, kde kotvi velike trajekty Silja Line a Viking Line do Svedska. Takhle v podstate v centru mesta pusobi fakt impozantne. No ale hlavne jsou tam taky informace, ve kterych zjistuji, ze kousek trajektem je jedna z nejvetsich ostrovnich morskych pevnosti na svete nebo spis jejich zbytku, zapsana i do UNESCOa, Suomenlinna. A dokonce tam plati i jizdenka MHD, kterou mam. Suomenlinna je totiz zaroven i oficialni ctvrti Helsinek a trajekt slouzi jako MHD. Takze hura na pevnost. Zpatku do hotelu se mi fakt nechce :o) No stalo to fakt za to. Cmaralik by si tu uzil. Cestou tam se nad vodou v zalivy vznasi mlha, to jak teply vzduch kondenzuje nad ledovou vodou more. Mijime krasne ostruvky, ktere takhle s tou mlhou vypadaji opravdu zajimave. Bohuzel pocasi stoji jinak za prd, takze fotky nejsou nic moc. Asi za 15 minut jsme tam. Nemam samozrejme cas prochazet vsechny zakouti, budovy a muzea, kterych je na ostrovech (protoze se pevnost rozklada na 3 ostrovech) spousta, ale mym cilem je dojit az na jizni okraj. Nektera mista vypadaji jako Hobitin z Pana Prstenu. Nekde se da i vlizt dovnitr, ale nemam baterku, takze nikam nelezu :o) Po okraji ostrova nahore na "hradbach" i dole v hradebnich strilnach je soustava del ruzne raze. Ty nejtezsi jsou uz fakt docela slusny kalibr. No co budu povidat, stravil jsem tam asi 2 hodiny a pak uz jsem se vlastne zase zacal vracet, protoze hlad se zacinal hlasit o slovo. Ostrov je taky velmi popularni pro poradani ruznych skolnich party, coz jsem poznal, kdyz jsem se zacal vracet zpatky k trajektu. Mijel jsem spousty mladochu stredoskolskeho veku a primo z trajektu pak vystupovala i nejaka kapela s aparaturama. No co budu povidat, opravdu je to zazitek, stalo to zato. Po ceste zpatky jeste mijime zrovna odplouvajici Silja Line, je to fakt lod jak krava. Jinak Helsinki nestoji za nic. Aspon z toho, co jsem poznal. Ale mozna se pletu :o)

Zpatky ve meste hledam, kde bych se najedl a hned vedle nadrazi vidim restaurant Vltava. Je rozhodnuto, jdu tam, konecne si dam neco ceskeho :o) No jenze kdyz se podivam na jidelni listek, tak mam pocit, ze se tam nekdo zblaznil. Tech 20 euro za ma oblibena zebirka nebo nejakych 23 za starocesky talir bych snad jeste obetoval, ale kdyz vidim, ze za 0,5 litru Holby nebo jinych ceskych piv chteji 6,5 az 7 Euro (!), tak to jsem uz z principu odmitnul a odkracel pryc :o( A pritom v teto asi 3 patrove restauraci bylo celkem narvano. Nevim, ale mam pocit, ze i na finske pomery tam bylo docela draho. Nakonec jsem skoncil v Pizza Hut, za 20 Euro i s dyskem jsem se narval predkrmem cesadillas s jalapenos (mam pocit ze snad pro 2 podle mnozstvi a jeste me malem upadla huba, jak ty papricky palily :o)) ) a lasagnema a i s pivkem Karjala a odkracel naprosto spokojene v detsi na tramvaj a do hotelu spat (rano zase ukrutne brzo vstavam). Kdovi, jake by vubec ty porce ve Vltave byly. Vecer je to pekna pakarna, protoze je asi jedenact a venku svetlo snad jak v 8 vecer... :o) A pak se probudim asi v pul treti rano a venku uz je zase svetlo a na baraky naproti sviti slunicko.


Oslo



Rano sviti slunicko a ja mazu na Finnair autobus za hotel, ktery jede primo na letiste. Jsme tam 3, dalsi 2 uvnitr, pripadam si jak blazen. Ale na letisti uz je lidu spousta. Do Osla priletame kolem 8 mistniho casu, venku lije jako z konve a je asi 6 stupnu. No, na to, ze je 1. cervna, hodne zvlastni teplota. Jedu vlakem do centra Osla na hlavni nadrazi, pricemz poslednich, a ted fakt nevim, jestli 10 nebo 15 nebo vic kilometru jedeme tunelem. Opet moderni rychlovlak, myslim, ze i tentokrat pokorujeme 200 km/h, ale tady nemaji displej. Krajina kolem Osla me fakt dostala. A to je venku hnusne! Uzasna! Vsude zeleno, kopecky, roklinky, lesy, no parada. Do firmy je to nastesti z nadrazi kousinek, jenom pres male namesti, takze ten lijak zvladam bez destniku. Skoleni opet trva nejakych par hodin a kdyz skoncime, pada na me drsna unava. Jdu do hotelu a dokonce i neumyslnena chvili usinam. No, vzhledem k tomu, ze jsem 2x vstaval kolem 4 rano... :o)) K veceru jdu jeste ze slusnosti na malou party znovu k dodavatelske firme, kam jsem byl pozvany i se dvema kolegy z Malmö. Moc se mi tam nechce, nikdo nezna me, nikoho neznam ja a jsem tam spis omylem, teda spis diky nahode, ze jsem tam ten den byl skolit, ale ze slusnosti neodmitam. Do mesta stejne nejde jit, leje tam jak z konve. Nakonec zustavame az asi do 22.00.

No a hned rano vyrazim do mesta, protoze je sobota a mne leti letadlo az ve 4 odpoledne. Popravde, v Oslu taky temer nic neni, jejich znama radnice, zadne stare mesto, ale presto me to mesto dostalo. Hlavne tam jsou vsude kolem kopecky a krasna priroda. I podle toho, co jsem slysel v patek vecer od lidi zijicich v Oslu. No az teda na to, ze to je nekrestansky drahe mesto. Pry druhe nejdrazsi na svete hned po Tokiu. To i verim, kdyz jsem videl pizzu za 160 norskych korun nebo pivo za 80 opet norskych korun (coz je asi 280 ceskych!!!)... Ale muj cil je dneska jiny. Jak jsem zjistil z prospektu, v Oslu je Kon-Tiki muzeum Thora Heyerdala s original vorem Kon-Tiki i papyrusovou lodi Ra II nebo s kopiemi soch a jeskyne z Velikonocniho ostrova. Tak tam musim! Jede tam opet lod, tentokrat jako linka cislo 91 na listky MHD, coz je vyhoda. Muzeum kupodivu drahe neni, 50 norskych korun. A mam obrovske stesti, jak jsem pozdeji zjistil. Muzeum oteviralo v 10, ja tam byl shodou okolnosti chvilku po desate, takze liduprazdno, krome jeste dvou lidi. Parada, krasne jsem si mohl vsechno v klidu vyfotit a hlavne bez lidi! Klika jako hrom. A stalo to fakt za to, vsechno popsano, spousta fotek, vecicek a u soch a reportaze z Velikonocniho ostrova jsem byl zvedavy, jestli bude zmineny i Pavel Pavel, co pomohl sochy Heyerdalovi rozpohybovat. A byl. To maji peknou kliku... :o) Dokonce i Oskara tam meli. Asi za pul hodiny se priritily prvni zajezdove autobusy plne turistu a urvanych deti a bylo po pohode :o) Jeste jsem zasel do vedlejsiho muzea Fram, kde je vystavena lod Fram, se kterou Roald Amundsem cestoval k severnimu i jiznimu polu a sposta dalsich informaci o dobyvani obou polu. Moc zajimave. Treti muzeum, Norske namorni, uz jsem navstivit nemohl, protoze jsem se musel zacit pomalu vracet, abych byl vcas na letisti. Cestou lodi zpatky se pocasi jeste vic vylepsilo, zacalo svitit slunicko, tak fotim radnici a pevnost s hradem z more. Vsude je kolem spousta lodi, clunu a jachet, mam pocit jak kdyz jsem nekde u Stredozemniho more. I podle tech vil na brezich. Opravdu moc fajn mesto, i kdyz z historie toho moc nepobralo. Jeste jsem si v rychlosti prosel okoli pristavu a zajel ke Kralovskemu palaci, ale to uz musim zpatky do hotelu a na letiste.

Byla to fajn "tour", i kdyz trosku narocna. Skoleni probehla uspesne, vsechno jim funguje tak jak ma a ja jsem i trochu neco videl. Pokud muzu rict, jake mesto se mi libilo nejvic, tak Oslo a Stockholm bojuji o zlatou medaili (Oslo melo asi navrch prirodou a okolim), Helsinki jsou jasne treti. Jeste me ceka krome Århusu v Dansku jizni varianta s Parizi, Milanem a Lisabonem. Nebude to o nic mene narocne, opet spis jak z rychliku, jako japonsky turista, ale treba neco malo uvidim. Necham se prekvapit :o)