Po rychle ubehlych 4 dnech, kdy tu byli na navsteve mama s tatou a kdy jsme si udelali vylet do Kodane, Lundu, na mys Kullaberg a do Mölle, zamek Sofiero i citadelu v Landskrone jsem si udelal dalsi vylet na kole. Nasi dopoledne odjeli vlakem na letiste, jsem se vratil domu, dal kolo na strechu a vyrazil autem za poznavanim dalsiho, i kdyz tedka trosku vzdalenejsiho okoli Malmö. No, v tomto pripade spis dalsi casti jizniho pobrezi Svedska.
Auto, jsem zaparkoval ve meste Ystad, ktere je asi 60 km od Malmö, vlastne hned vedle nadrazi a u parciku prilehajicimu k mistnimu pristavu soukromych lodi. Zajimave bylo, ze i kdyz bylo krasne slunecno a komplet azuro, bylo od more celkem frisno. Ale clovek se slapanim na kole zahreje :o)
Nejdriv jsem ale zamiril do mistniho informacniho centra, kde jsem pobral vsemozne mapy a prospekty a s jejich pomoci si i upresnil trasu. Chtel jsem se podivat k Ales Stenar, takovemu svedskemu Stonehenge, i kdyz v mensim vydani. A pripadne jeste dal, podle toho jak bude cas. To jsem jeste netusil, co me ceka :o)
Zacatek byl naprosto v pohode, nejdriv podel pristavu pro trajekty do Polska a na ostrov Bornholm, ktery je sice "u svedskych brehu", ale patri Dansku. Dale primo podel more nejdrive po pekne sotolince, pak po asfaltce, kolem piscitych mestskych plazi, ale se spoustou lidi na prochazce nebo pendlujicich ,mezi morem a jejich pidichatkama (spis prevlikarnama slouzicich i jako chaticky). A tech lidi bylo tolik, ze jizda byla misty opravdu krokem. Ale nechtelo se mi podel silnice, radeji jsem jel primo podel more. Nastesti casem lidi pomalu ubyvalo, jak jsem se vzdaloval od centra mesta, takze i jizda byla rychlejsi a plynulejsi. Asfaltka pak skoncila a pokracovala krasnou sotolinkou borovicovym lesem, i kdyz kousek dal od more, tak 20 metru, ktere sice nebylo videt, ale bylo aspon slyset :o) Ale chvilkama se cesta priblizila az primo na dotyk piscitym plazim. Az za chvili jsem si vlastne uvedomil, ze tuto lesni cestu jsme prechazeli, kdyz jsme zastavovali na ceste do narodniho parku Stenshuvud a sli se podivat k mori.
Ale idylka netrvala dlouho, cesta za chvili skoncila a napojila se na cyklostezku vedouci vicemene po hlavni silnici, ale aspon oddelenou obrubnikem. Maj to tu fakt vymakany :o) Z te jsem za malinkou chvilku odbocil mimo a tradicni "ctvrti" letnich domu pokracoval dal smerem k cili. Jenze i tam cesta najednou skoncila u vojenskeho prostoru a jedina moznost jet dal byla smerem na hlavni, tentokrat uz ale bez stezky. Sice smerem do vojenskeho prostoru byla jakoby pruchozi cikcak branka, zadne vrata na zamek, ale odvehu vkrocit jsem diky varovnym napisum pouze ve svedstine nenasel. To, cemu jsem jakz takz rozumnel, at uz to byly obrazky, piktogramy nebo i casti textu, me dostatecne odradilo :o) Muj plan jet primo podel more tak vzal asi za sve.
Takze na silnici. Po chvilce bylo i nejake parkoviste, vystavena mala pechotni dela a spousta ceduli a popisu o tomto vojemskem prostoru. A kupodivu tentokrat i v anglictine a nemcine. Takze jsem zjistil, ze je to strelnice slouzici mj. i k dopadu ostrych naboju z more. No hezky... (Pavel promine, ale cedule jsem nefotil... :o)) ). No nic, jedu teda dal po silnici a hned odbocuju na vedlejsi smerem na Ales stenar (Vsechny kameny). A pochvilce dalsi parkoviste s cedulkama a dokonce i zaparkovana auta bez lidi a od parkovistatka i cesta smerujici do prostredka vojenskeho prostoru smerem k mori. Znovu mi to neda a jedu zkoumat cedule. Ta jizda po silnici me nebavi. No, a objevuju dalsi popis bud v anglictine nebo nemcine ci v obojim, ze vstup je sice na vlastni nebezpeci a co se smi a nesmi delat (jako sbirat nevybuchlou munici), ale povolen mimo obdobi streleb. A pripojeny rozpis. Podle neho se dneska nic nekona, bylo to vcera. No slava! Tak hura skrz branu a vzhuru "do terenu" :o)
Cesta je fajn, vyjizdim si i na vyhlidku smerem k mori vlastne jenom po trave bez cesty ci pesiny. Super, jak se to horske kolo da pouzit. Se silnickou a galuskama tak akorat asfalt... :o)) Musim se sice vyhybat spouste kravincum, ale da se to zvladnout. Je ale pravda ze obcas i nektery strejchnu :o) Na kopecku prede mnou vidim, ze obcas se tam nafoukne paraglidove kridlo, tak tam mirim. A cesta je pekne zhusta do kopce. Konecne taky jednou neco jineho nez jenom rovina :o) Chvilku koukam na paraglidisty, jak to pokousi, evidentne jsou nekteri z nich zaci, co se tu s instruktorem uci (mapa *1). No nic, jedu dal. Sjizdim zase dolu peknym sesupem po sotolince dolu a pokracuju dal na za svym cilem. Cesta se zacina opet zvedat a klikatit v zelenych pastvinach, ktere jsou plne krav a telat. Docela by me zajimalo, jak to delaj, kdyz zacnou ty strelby... :o) S troskou fantazie si pripadam jako na nejake alpske sotolince. Jsem nadseny! Vyskrabu se nahoru a vzapeti zase sjizdim po sotolino kamenite ceste prudce dolu aby nastal dalsi drsny vyjezd travnatou cestickou do kopce na dalsi moznou startovni plochu paraglaidu. To uz jsem sotolinku nechal za sebou, odbocila smerem od more zpatky smerem k hlavni silnici a tam ja nechci. Nahore zadni paraglidisti nejsou, jenom fabor na smer vetru a nejake popisky o bezpecnosti a pravidlech letani v techto mistech. Koukam do mapy jak dal, protoze nahore zadna cesta dal nevede. Takze musim zase zpatky z prudkeho kopce dolu, tentokrat opet po sotolinove ceste. Tam objevuju oranzovou znacku turisticke pesiny a tak se po ni vydavam, jak jinak opet zpatky do kopce smerem tam, odkud jsem prave prijel, akorat paralelne asi o 20 metru vedle. Zacina pekny "hardcore" :o) Priznavam, ze v jednom miste jsem byl donucen poprve slezt z kola, protoze kombinace prodkeho kopce a huste travy byla nepokoritelna. Asi ve trech ctvrtinach odbocuju po vrstevnici vyslapane kravami a mirim k prvnimu zebrikovemu prelezu mezi jednotlivymi pastvinami oddelenymi bud obycejnym plotem nebo elektrickymi ohradniky.
Jak pozdeji zjistuju, techto prelezu, ruzne vysokych, jsem nakonec na ceste az k Ales stenar zdolal s kolem v ruznych pozicich prenasenem snad asi 15... :o) Cesta to byla uzasna, obcas naslepo jen proste podel more, v podstate po ciste louce bez jakekoliv pesiny stale nahoru a dolu, mezi kravincema a zvirata tuto hnedou obludnost produkujicimi. Ty kravy byly vubec srandovni. Kdyz jsem se k nim blizil nebo kolem nich tesne projizdel, tak se bud hned zvedaly (pokud lezely) a utikaly pryc, to hlavne telatka, nebo spis s odstupem pozorovaly, co se to kolem nich pohybuje. Ale jakmile jsem je dostal za zada, okamzite sebraly odvahu a vydaly se me nasledovat az k dalsi ohrade a prelezu, a tam jenom zoufale zkoumaly, jak jen jsem se to dostal na druhou stranu :o) Vrchol teto cesty ovsem byl asi ve trech ctvrtinach, kdy nastala vyjimka a z louky jsem vjel na pesinu vedouci primo ve srazu smerem k mori (mapa *2). Nadhera! A na konci opet sjezd dolu loukou (pesina opet skoncila), tak jak to slo, proste nekdy primo kolmici, nekdy cik cak, podle toho, jak byl svah tvarovany. Bomba! Fakt jsem si to uzival, paradni cesta. Sice docela slusny Drsnoland, ale stoji to za to, i kdyz ty naznacene 3 km, ktere jsem naposledy videl, jedu uz asi 3/4 hodiny a to jeste nejsem na konci :o) Obcas potkam i nejake turisty, co jdou proti me, takze se zdravime. No a uz jenom posledni vyjezd do kopce, na jehoz konci me ceka posledni zebrikovy prelez a Ales stenar (mapa *3).
A spousta lidi... To me trosku mrzi, trochu jsem doufal, ze tam moc lidi nebude, chtel jsem si to pokud mozno vyfotit bez nich, protoze to prostredi k tomu proste svadi, byt tam sam nebo maximalne v parte. Nastesti ale vetsina z nich brzy odchazi, takze se daji kameny vyfotit i celkem bez nich. Zajimave misto. Kousek niz, kdyz uz jsem sjizdel dolu do vsnice Kåseberga smerem k silnici jsou i cedule a popis celeho "vytvoru", ale priznam se, ze jsem nenasel sily si tyto povetsinou astronomicke popisy a vysvetlovani v anglictine precist. Tak snad nekdy pozdeji nekde v klidu v pruvodci.
Cestu zpatky jsem si uz namiril primo po silnici, protoze cas docela pokrocil. Sice je i na teto slepe okresce docela provoz, ale ridici jsou tu hodne slusni, takze cesta probiha naprosto v pohode. Pak jeste kus po vetsi hlavni, ale i tady v pohode. Cyklistu tady jede vic, nekteri dokonce natezko, ale vsichni na silnickach nebo "turistickych" kolech. Zadne horske. A jak to jde, opet utikam z teto silnice na stejnou stezku a pak sotolinku jako cestou tam. V Ystadu si jeste u pristavu prohlizim s dalsi skupinkou Nemcu zaparkovany Cadillac a dasli ameriku. Ti Svedi jsou v tomhle fakt nadsenci. Dokonce se priblizilo i neco velkeho, ruzoveho, dlouheho s "kridlama" na zadku, proste Pomada, ale zase se otocili a jeli pryc. No a ja nakladam kolo a vracim se zpatky do Malmö. Jeste beru benzin a vybiram cestu pres Trelleborg. Je sice asi o 10 km delsi, ale vede primo podel more, kde pomalu zapada slunicko, takze to beru jako takovou relaxacni a pohodovou jizdu zpet :o)
Celkem - 48 km
Trasa (klikni na mapu)
