Cesta do Londyna

Tento tyden jsem byl v Londyne. Sice jenom na 2 dny, ale i tak mi to staci, protoze mam Londyn hrozne rad a vzdycky se tam rad vracim. Ve stredu jsem mel skoleni a ve ctvrtek domluvenou schuzku s jednemi nasemi firemnimi partnery. Akorat, ze tentokrat to neprobihalo tak hladce, jako obvykle. Pekne jsem si planoval, jak se v utery dostanu uz asi pred 6 vecer na hotel a hned vyrazim do mesta. Ale nejakou zradu jsem zacal tusit, uz kdyz jsme pristali na Heathrow. Pred tim jsme ale preleteli cely Londyn, takze jsme videli ze vzduchu Temzi a Millenium Dome, Tower Bridge, London Eye a Parlament s Big Benem a dokonce i novy stadion ve Wembley. Snazil jsem se zahlidnout i shorelou Cutty Sark, ale akorat nad Greenwich jsme to staceli, tak byla nekde pod nama. Po pristani jsme ale cekali asi 15 minut na pojizdecce, nez nas pustili ke gatu, ktery byl asi obsazeny. Nevi, nerekli nam nic. Ale to nebylo vsechno. To nejvetsi rodeo teprve zacalo :o) Protoze dalsich asi 30 minut nas nepustili ven z letadla, protoze nebyli schopni pripojit nastupni tunel k letadlu. Pry kvuli horku se jim to nejak zdeformovalo :o)) To jsem se musel fakt smat, protoze teplo bylo, to jo, ale tak 25 stupnu. Jestli se jim deformuji nastupni tunely v 25 stupnich, to nechci videt, co se bude dit v cervenci a v srpnu. Tak ze pry tedy budou hledat pojizdne schody. No, predstava, ze jestli nejake najdou, tak urcite az na druhem konci letiste, coz u velikosti Heathrow a rychlosti schodu tak 5 km/h znamenalo tak hodinku cekani urcite. Nastesti ale nekde splasili nejakou lavku, kterou polozili pres 10cm (!) uzkou sterbinku! No tou by nikdo nepropadnul, snad ani kdyby chtel. Tam by ani ta noha strcit nebo zvrtnout nesla. Ale bezpecnost cestujicich je holt prvorada u kazde letecke spolecnosti :o) Tak aspon to. A hura na vlak, za 20 minut jsem na Paddington Station a za dalsich 10 na Baker Street a to uz je jenom kousek do hotelu.

Takze na hotel jsem dorazil chvili pred sedmou... A jeste to nebylo vsechno. V hotelu mi rekli, ze tam zadna rezervace neni a ze jsou uplne plni! Pak ji nastesti nasli, jenze plni opravdu byli a ze me pry museli prebukovat do jineho hotelu. A ani to jeste nebylo vsechno, protoze rezervace byla kvuli nedorozumeni jenom na jednu noc a jak jsem vzapeti zjistil, i letenka byla hned druhy den zpatky. Aspon sranda byla, ze kluk na recepci se mi nejak nezdal se svym anglickym prizvukem, tusil jsem v nem Cecha. No a kdyz videl moje jmeno, tak se sam zeptal, jestli jsem z Ceska. Dobra nahoda. Tak jsme trosku pokecali. Potom jsem se presunul do druheho hotelu asi 200 metru zpatky smerem k metru a neco pred pul osmou konecne vyrazil do mesta. Pozdeji vecer, kdyz jsem se vratil, tak jeste neverim vlastnim ocim, kdyz vidim, ze primo u schodu uvnitr hotelu si hraje kocka s mysi...! :o)) Popravde, ty hotely nebyly nic moc, spis byly slabsi. Postele a podlahy rozvrzane, koupelny hodne jete, ale nastesti ciste, no ale na prespani to stacilo. Agentura bohuzel jine nepredrazene v teto oblasti nesehnala a muj oblibeny byl obsazeny.

Druhy den po uspesne zakoncenem skoleni a testu jsem vyrazil nejdriv se podivat na znamou londynskou administrativni budovu "Okurku", ktera byla vicemene za rohem a pak zpatky do prvniho hotelu se poptat na volny pokoj, ktery nastesti nahodou pa zrusenych rezervacich maji. A tento hotylek vypada i malinko lip. A hura zase do mesta. Bylo finale Ligy mistru, tak k nejake hospudce v Soho a zkouknout fotbal. Liverpool bohuzel prohral, ale co se da delat. Tak jsem si aspon dal veceri v pizzerii :o) No a dalsi den po dopolednim meetingu se uz jenom vyresila letenka a na ceste na letiste jsem se jeste zastavil v rychlosti podivat na Little Venice, kousek od nadrazi Paddington Station. Casu bohuzel nebylo moc, takze jsem si ten kanal nestacil moc projit kus dal, ale i tak jsem to konecne videl. No a pak uz jenom na letiste, kontroly vseho mozneho vcetne zouvani bot a zpatky do Kodane. Cesta zpatky uz byla v pohode, vlakem do Malmö a autobusem "domu".

Svedske formality

Venku lije jako z konve. Pocasi, ze by ani psa nevyhnal. Sakra! A to melo byt dneska podle predpovedi celkem hezky. Ne zrovna slunicko, ale celkem teplo a hlavne sucho. Takze jsem si delal nadeje, jak nekam vyrazim. Jenze prdlajs, od rana bylo tak nejak divne pod mrakem, sice neprselo, ale ta barva mraku byla tak divne sediva, ze jsem si opravdu netroufnul vyjet. No a jak koukam tedka odpoledne ven, dobre jsem udelal. Nejdriv zacalo tak trosku poprchat, ze ani zem nebyla mokra, ale pak zacalo foukat a ted tam leje. A je nejakych 13 stupnu, takze nic moc. No, moc to pocasi na moje narozeniny teda nevyslo... A tak jsem zasednul k laptopu a napisu tentokrat par radek i o jinych vecech, nez o jezdeni na kole.

Prozivam to tady celkem v pohode. Predminuly tyden jsem si byl zaridit vsechny nalezitosti ohledne meho pobytu tady. Nejdriv jsem sel na imigracni, svedsky Migrationsverket. Slo vicemene o formalitu, potrebovali dva vyplnene formulare ode me a od zamestnavatele, kopii pracovni smlouvy a kopii pasu nebo obcanky (te evropske). Jenze formalita se protahla na vic nez 4 hodiny cekani, nez se na me dostala rada. Clovek pri tom cekani ma takove zvlastni pocity, kdyz nevidi krome Polaku a nejakych par anglicky mluvicich mladochu v "uniformach" (asi studenti) nikoho jineho, nez jenom Araby ze vsech moznych zemi. No a pak mi rekli, ze jsem to klidne mohl poslat postou. Myslel jsem, ze me omyjou... Nejlepsi na tom ovsem je, ze na imigracnim, kde bych predpokladal, ze nebude zrovna moc lidi umet svedsky, maji vsechny popisky, cedulky, pokyny a napisy jenom ve svedstine! Anglicky nebo pripadne nemecky ci francouzsky nikde nic. Takze kdyz jsem prisel, proste jsem zmacknul na masine na poradove cislicka ten prvni cudlik, vyjelo mi cislo asi o 40 vyssi nez byl to soucasne svitici a cekani zacalo. Kdyz jsem se dockal, odevzdal jsem papiry, dostal jsem potvrzeni o schvalenem pobytu a informaci, ze jeste musim na dalsi urad Skatteverket (danovy urad), kde mi prideli svedske osobni cislo, obdobu naseho rodneho cisla.

Tam jsem se vydal o den pozdeji, zaroven i poucen, ktery cudlik mam zmacknout tentokrat :o) Tady to probihalo vse mnohem rychleji, opet jeden formular, kupodivu i s anglickou kopii, obcanka a za pul hodky i s cekanim bylo vse hotovo s tim, ze mi cislo prijde postou domu pristi tyden. Bez tohoto cisla, clovek jakoby ani nemohl existovat. V praci me nemuzou zadat do systemu, aby mi mohli posilat automaticky vyplatu (takze to resili nejak jinak jakoby pres zalohu), v bance mam zrizeny zakladni ucet pouze na fiktivni osobni cislo (a diky tomu, ze pani bankerka zna meho sefa) bez jakychkoliv dalsich sluzeb dokud nebudu mit skutecne svedske cislo, ani nevim, co jeste. Kolega Jonas mi rikal, ze je to opravdu nekdy zacarovany kruh, kdy bez jedne veci nemuzes mit tu druhou a tu druhou zaroven nemuzes mit bez te prvni. Asi je to vsude podobne :o) Ale cislo mi minuly tyden opravdu prislo, je vlastne stejne, jako to moje ceske rodne, jenom se lisi ty 4 cislice za pomlckou, u nas za lomitkem. Tak se to snad uz vsechno usadi do nejakeho standardu.

Kolo - Nedele 20.5.2007

Tak pani meteorlogove se sekli i ve Svedsku. Na sobotu ukazovali krasne slunecne pocasi. Nikdo by ani nepochyboval, kdyz i v patek bylo krasne az do noci. Jenze ono se to v noci nejak zvrtlo a proprselo nebo spis prolilo se to az do sobotniho odpoledne. Takze jsme rano museli bohuzel odpiskat i nas naplanovany vylet s par lidma z prace a jejich znamyma na ostrov Ven, kde travil nejakou dobu sveho zivota a svym pozorovanim Tycho de Brahe. Ale snad to klapne priste. Jenze odpoledne mraky odesly, jako kdyz se uriznou nozem a najednou bylo azuro. Ale uz bulo pozde na to nekom vyjizdet. Tak jsem vyrazil aspon pozde vecer si trosku pohrat s fotakem a zapadem slunicka nad Danskem. :o)

Pocasi ze sobotniho odpoledne nastesti vydrzelo i v nedeli, tak jsem vyrazil opetovne na kolo. Porad jsem premital, jestli se priblizit autem nebo jet na kole z Malmö. Je to tezke, kdyz neni poradna mapa jako mame KCT u nas, aby se clovek zorientoval. Nakonec jsem variantu auto zavrhnul, abych najel aspon nejake kilometry. Aspon jsem si to puvodne myslel, ze by tech kilometru nebylo tolik, kdybych se priblizil autem. No, sakra jsem se seknul...

Neni toho tady primo z mesta moc co vymyslet, takze zacatek trasy klasika, smerem na hrad Torup. A dal do dalsi lesni oblasti, co je kousek za tou znamou Bokskogen. Akorat jsem udelal malou zmenu, abych nemusel pres mesto pres centrum. Vzal jsem to jakoby okolo mesta. Malinko objevitelska vyprava, i kdyz maji znaceni, ale az na jedno zakufrovani to klaplo celkem v pohode. A musim rict, ze i kdyz je to asi o 2km delsi, budu tuto cestu pouzivat. Jede se v klidu po stezce temer mimo silnice, parkama, zeleni, proste pohodicka. No a pak jsem se napsakoval uz na znamou cestu z centra. Behem dalsi cesty se nic zvlastniho nestalo, cesta utikala a asi za hodinku a neco jsem zase u hradu. Tady se ale vubec nezdrzuju a hned pokracuju po male konzultaci s nafocenyma mapama z pocitace ve fotaku dal. Nejdriv chci znovu prozkoumat tu slepou cestu z minula. Jenze i po blizsim prozkoumani je opravdu slepa. Tak to nevim, co si v tech mapach vymysli. Tady maji snad data pro mapy 100 let stare... :o( Takze se vracim zpatky na silnici a pokracuju tedy dal se zmenenou trasou a tak trosku na blind. V mape vydim naznaceny nejaky zamek v Klågerup, tak zamirim nejdriv k nemu a pak dal.

Dneska potkavam daleko vic cyklistu jak minule (asi o 5 vic), i kdyz jsou vsichni na silnickach. Ale panuje tu sympaticky zvyk jako u nas mezi bikery, zdravi se. Ale tady vsichni. Teda silnicky a bikeri, abych byl presnejsi :o) Poznavaci znameni prilba, dres, silnicka nebo MTB. Zamek nebo co to je v Klågerup me nijak nezaujal, prijezdova cesta opravdu jak k zamku, ale na konci styl velke vily. Nic moc, ani jsem to nefotil, nestalo to za to. Jedu tedy dal a zkusim proverit jednu polnacku, jestli pujde projet, abych nemusel porad po asfaltu. U zamku prohanim kruty. Jsou uplne blbe, misto toho, aby utekly do strany, tak je pred sebou zenu po ceste asi 100 metru, nez jim to dojde. Jenom cekam na nejakyho aktivniho Sveda, jestli odnekud vybehne a sprdne me :o)) No... a koncim v poli. Sakra! Tak musim zpatky. Scenka s krutama se opakuje, tentokrat je ovsem nahanim zase zpatky k zamku. No co, aspon se trosku probehly, ono jim to neuskodi :o)

Tak teda najizdim na asfalt a jedu dal smerem na Genarp. Mam v mape vyhlidnuty opet nejaky zamek, na ostruvku v jezere. Snad bude stat za to. Ne jako ta posledni usedlost. Jenze cedule do Genarp ukazuje 10km a tak jen tak z legrace kontroluju tachacek. Vysledek - akce zamek v jezere se rusi, i kdyz cas je dobry. Neminim se ale oddelat. Chci dojet v pohode domu. Tedka zjistuju, ze jsem si mel to auto opravdu vzit, priblizit se nekam do teto oblasti, tady to vsechno projet a zase se vrati autem domu. No nic, priste. Od toho jsou objevitelske vypravy :-) Kilometry v mape na internetu se blbe odhaduji a pocitaji. Vracim se tedy zpatky na nejblizsi krizovatku a mirim primo do lesu, kam jsem taky chtel. Opet potkavam otevreny americky "bourak", veteran z dob Pomady, dneska je to uz asi treti, celkove tady ve Svedsku ani nepocitam. Nejak to maji ti Svedi oblibene. U silnice je cedule s odbockou na Borup gård. Nevim sice, co to presne znamena, ale je jakoby turisticka, v mape je nejake jezirko nebo bazina a cesta kolem dokola, tak to mozna bude neco hezkeho. Odbocuju. Po prijemne sotolince jsem za chvilku tam. A zjistuju, ze to nic hezkeho neni, cesta kolem dokola je snad pro kone. Nevim, k cemu to slouzi, jestli tam jezdi na sulkach nebo normalne. Tezko rict. Ale na kole tam nepojedu, je to trochu rozdupane a taky docela dost mokre a obcas bahnite.

Obracim se a jedu zpatky. Ale stejne si odpocim zase na jednu boci cestu a po chvilce najizdim na prapodivnou rovnou "dalnici" (mapa *1). Je siroka asi 10 metru, dlouha mozna kilometr. Od nikud nikam. A z udusaneho pisku. A jsou tam stopy po kopytech, takze zase asi neco pro kone. Nevim, co tady s nima vyvadeji, jestli testuji zrychleni z nula na sto nebo letmy kilometr, ale u nas jsem tohle v zivote nevidel. Ale uz jsem zase na asfaltu. Prejizdim silnici a vjizdim konecne do "divociny", do lesa. Je to tu oznacene jako rezervace. Kousek za vjezdem odbocuju k jezirku, jestli tam nebude neco zajimaveho. No, neni. Krome BBQ ohnist a takove asi 1,60m vysoke boudy slouzici asi jako nocleharna. A jedne asi pul metru uzke lavky pres potok, kterou s lehce cvakajici zadeli prejizdim bez nasledku tam a pak i zpatky :o) Vracim se zpatky na hlavni cestu a dal do lesu. Projizdim ruzne cesty a doslova si to uzivam. Prijemna lehce vlhka cesta, parada. Fotim si mravence a poznavam svedske komary. Tak honem na kolo a dal. Vubec je tady asi docela dost zvireny. Videl jsem lezici a rochnici se kone, neco srnkoidniho, ale tezko rict, na srnku to bylo dost svetle, nejakeho cerneho hada (asi uzovka, co jineho - nic jineho jeste krome zmije tu snad nezije), chybi mi jenom ten los :o) I kdyz to nejlepsi melo jeste prijit...

A nemyslim tim zavrenou a zamcenou branu, ktera me cekala na konci lesni cesty :o) To byl fakt dobry vtip. Ale dalo se projet asi 100 metru lesem na vedlejsi cestu, ktera byla normalne otevrena. Nemyslim tim ani velkou hlavni silnici, po ktere jsem bohuzel musel asi kilometr jet, protoze to proste jinudy neslo. Ale pak jsem najel na jinou cestu, ktera me dovedla do jiz znameho golfoveho klubu Bokskogen. Jak uz vim, ten se da normalne a legalne na kole projet, i kdyz to je trosku maly adrenalin cekat, kdy odkud prilitne nejaky golfovy micek. Ale pak najednou koukam k obloze a vidim nejakeho obrovskeho dravce, jak si to plachti a krouzi nad fairwayi. Neco mi rika, ze by to mohl byt lunak cerveny, ale bohuzel moje znalosti zoologie a ornitologie se mi davno vykourily z hlavy :o) Tak aspon zkousim fotit mym malym digitackem. Doma potom s internetem konzultuju domnenku a opravdu to byl lunak - rozpeti kridel az 1,6 metru! A to se navic docitam, ze nejvic zije v Pyreneich. Nejaky zbloudily asi... :o)

No a pak uz jenom zpatky kolem hradu Torup do Malmö stejnou cestou, jakou jsem prijel. Tady neni co vymyslet. Jeste se zastavuju v Hyllie, ctvrti v Malmö a fotim pristavajici Martany (snad bez Paroubka! :o) ). Tato vodarenska vez (mapa *2) ma opravdu tvar jako UFO. A protoze je krasne, jedu jeste k mori, kde si asi na pul hodky lehnu a trosku zrelaxuju, zaslechnu cestinu u prochazejici rodinky a pak uz domu a naveceret se. Mam hlad jako vlk. Je to totiz tak, ze tady jsem venku vubec nikde zatim nezahlidnul zadnou hospudku. Ani na pivko, ani na jidlo, kdybych chtel. To asi v tech jejich vesnicich a vesnickach nevedou.

Celkem - 93 km
Trasa (klikni na mapu)

Kolo - Sobota 12.5.2007

Dneska jsem od rana nevedel, jestli mam vyjet nebo nemam vyjet zase nekam na vylet. Pocasi poslednich dni je totiz takove vselijake, je celkem chladno, slunicko moc nesviti, jen obcas vykoukne, fouka jako obvykle silny vitr a honi se mraky. No a do toho obcas zaprsi. Takze takove spis aprilove pocasi, coz je naprd, zadna jistota. Ani deste, ani slunicka :o)

Jenze kolem druhe odpoledne se to opravdu roztahlo, zacalo svitit slunicko, i kdyz byly trochu mraky a i ten vitr se trochu uklidnil. Aspon teda kdyz se podivam na kastany u sousedu na zahrade. Takze jsem se rozhodl, ze necham uklizeni kuchyne, kde je potreba umit vsechny skrinky, lednici, mrazak a vyrazim na nejaky kratsi vylet. Vzhledem k tomu, ze okoli zatim jeste moc neznam, tak jsem zvolil cil, kde uz jsem byl, ovsem v opacnem smeru. Hrad Torup, lesy Bokskogen. Chci si to tam trosku projet, at vim, co se da a co se neda. Plan je pak vratit se stejnou cestou zpatky. Neni to sice okruh, ale tady si moc vymyslet nemuzu. Aspon zatim. Jeste nez vyjedu, davam se asi na pul hodky do reci s domacimi na zahrade.

Projizdim skrz mesto smerem na cyklostezku k Torupu, opet skrz balkanske sidliste Rosengård - fakt hruza, tady kdybych chytil bydleni, tak se z toho picnu. Ne snad, ze by to tu bylo nebezpecne, teda aspon pres den ten pocit nemam, ale nevim, co se tu deje po setmeni. Ale kdyz vidim, jak tu piknikuji na ulici u otevrenych dodavek, osobaku, zevluji, tak je to fakt des. Dulezite je, ze ted uz vim kudy projet, takze nebloudim a sup ven z mesta. Kdo by to rekl, ze je to celych 10 km. Jednou zkusim najit i jinou cestu mimo mesto, spis jako podel, i kdyz je to delsi. Cesta mi utika, uz to znam, fouka mi i do zad, takze bez vetsi namahy to nekdy jede i 30 km/h. Takze za hodinku jsem u Torupu a zacina dobrodruzstvi. Jeste si fotim nejakou mistni "stodolu", kde je snad nejaka restaurace ci co. Bliz jsem nesel, protoze se tam nesmi s kolama a na tu chvilku ho zamykat se mi taky nechtelo.

Zkousim najit nejakou lesni cestu, kam bych najel a trosku se projel po lese. To se mi i dari, ale za chvilku najizdim na jinou a nejak se mi to nezda. Mam divny pocit. Cesticka je jak sotolinovy uvalcovany chodnik, podel cesty lampy, tusim zradu. Uz jsem tu byl minule a vim, ze je tu sposta turistickych cest jenom pro chodce. Cyklisti jsou tu proste diskriminovani :o) Taky ze potkavam chodce v protismeru. Nic sice nerikaji, ale vsichni blbe koukaji. Tak se snazim delat, ze tam nejsem a doufam, ze brzo narazim na nejakou normalni cestu, kam bych se mohl napaskovat. Jeste trosku prudsi sjezdik, snazim se jet pomalu, ale zaroven nedelat ryhy kolem a samozrejme ze uprostred kopce si to sine parek duchodcu nahoru. Ale asi jsou tak zadychani, ze nic nerikaji. Jeste ze tak... :o) Takze najizdim na cestu, samozrejme ze je tam cedulka zakaz cyklistu, a prozkoumavam dalsi okoli. Bohuzel cesta nikam nevede, tak najizdim na silnici a pokracuju kus dal. I dalsi pokus po polnacce ztroskotava zdanim slepou cestou k domkum. Ze neni pravdepodobne slepa, zjistuju pak doma na mape na internetu a na fotce mapy Bokskogen, co mam v laptopu. Tak to musim priste prozkoumat dukladneji.

Takze se opet vracim na silnici a hledam dalsi odbocku nekam do lesa. Jenze nic neni a vyjizdim opet mezi pole. Jeste zkousim znovu odbocit na jednu polni cestu, co smeruje k lesu, ale opet koncim "na dvore" domku. Sice se mi zda, ze za dvorkem na okraji lese vede nejaka cesta, ale nejsem si jisty, tak nechci byt za vetrelce. Tak se otacim a vracim se zpet s pudlem a malou holcickou v zadech :o) Pudlik to ale vzdava a holcicka jenom vola "Hej då!" ("Ahoj!" - na rozloucenou) a mava. Tak taky zamavam a mirim po silnici zase zpatky odkud jsem prijel. Zacina se zase zatahovat, na obzoru zacina byt docela ocelovo, tak jsem zvedavy, jestli to zvladnu bez deste nebo ne.

Ale neda mi to a porad koukam do stran, jestli by se dalo nekam odbocit do lesa. Preci me Bokskogen neporazi 1:0 na body! A taky ze jo! V jedne zatacce, miri pesina do lesa. Takze najizdim a ihned zjistuji zradu a vitezstvi v jednom. Pesina je rozdupana konmi (to je hezky, takze tady hazou konaky, co nici cesty a cyklisty do jednoho pytle), ale zaroven i vidim stopy od kol, takze tady se evidentne muze. Jenze to zacina byt docela drsnoland. Tim jak prselo, je hlinena pesina trosku vlhci a mokrejsi, coz by nebyl sam o sobe takovy problem, kdyby tam nechodili i kone. Cast je celkem jeste sjizdna, i kdyz to krasne klouze pod zadkem a ja jenom cekam, kdy se natahnu. Ale jedno misto je absolutne nesjizdne, takova bahnita bazinka. Tak to nejak prekonavam pesky, nadavam, ale za chvilku uz to zase jde, i kdyz teda nic moc. Nastesti vyjizdim trosku do kopecka, tak je zase sucho. A vida, najednou jsem u toho baracku s pudlem, odkud jsem zmizel. Takze ta cesta tam opravdu byla! Projizdim kolem a znovu zajizdim do lesa. Pekna cesta, klickuje se mezi stromy, az na ty kopyta v zemi. Bohuzel musim asi 3x slezt z kola, na ceste lezi stromy, ale jinak parada. Prijizdim k jezirku v lese, u ktereho piknikuje nejaka particka, tak se nezdruzuju a jedu dal. Jeden strom na ceste se mi dari dokonce prejet/preskocit bez sesedani, tak mam radost a vylozene si to uzivam. Jeste sjezdik zpatky k silnici a kolecko v lese mam za sebou. Nebylo sice nijak extra dlouhe, ale aspon neco. Urcite by slo i trosku zmenit, po ceste bylo nekolik odbocek, ale hrozba deste me nuti vyrazit zpatky domu. Takze - Bokskogen : Blaza = plichta 1:1 :o)

Zpatky jedu stejnou cestou jak jsem prijel. Uz to nejede tak rychle jako predtim, jedu totiz opet proti vetru. Ale nastesti neni jeste moc silny, takze to jde. No a pocasi vyslo dokonale. Presne v momente, kdy jsem dorazil domu, zacina prset. Perfektni timing! :o)

Celkem - 55 km
Trasa (klikni na mapu)

Kolo - Nedele 7.5.2007

Je zase krasne. Takze jsem se rozhodnul znovu vyrazit na kolo, i kdyz vcera vecer jsem na to teda myslenky moc nemel. Ani jsem si nepodival podrobneji na internet do mapy kudy kam. Ale rekl jsem si, ze vyjedu pro zmenu na sever. A v planu jsem mel spis mensi okruh. Jenze mi to nedalo a vsechno dopadlo nakonec jinak... :-)

Nechtelo se mi jet pres mesto tak jsem zamiril rovnou k mori na mestskou plaz, ktera je asi 3,5 km dlouha. Hned u more s piskem, potom travou. Jako pry kazdy rok, na jare nastoupi tezka technika a piscitou plaz nejakym zpusobem rekultivuje. Takze tedka ta piscita cast moc vabne nevypada, ale v lete to asi bude mnohem lepsi. Kazdopadne lidi spousta. Takze jsem se propletl davy cyklistu, inlajnistu a bezcu a podel Zapadniho pristavu s nejvyssi obytnou budovou v Evrope Turning Torso mirim k IMP budove a pristavu. Turning Torso je vubec zvlastni budova. Vzhledove, cenove (chudaci tam rozhodne nebydli, ono bubec cela ta oblast je pekne mastna) i vsim kolem. Napriklad, kdyz se najemnici stehovali do svych bytu, tak kazdy "vyfasoval" svoji hodinu nebo dve, kdy se muze nastehovat a vyuzit vytahu. A vzhledem k tomu, ze se nastehovavalo na prelomu prosince a ledna 2005/2006, tak byli pry i chudaci, co dostali svoji hodinku treba 1.ledna ve od 2 do 3 rano! Dobry... :-) A to nemluvim o problemech s velikosti nebo spis malosti vytahu.

No nic, na parkovistich u IMP jenom v rychlosti kontroluju cenu za hodinove parkovne - 10 SEK, 60 SEK za 24 hodin a jedu podel pristavu dal na sever. Snazim se kopirovat pobrezi more, ale pritom neodpocovat do pristavni prumyslove zony. Nastesti i tady je cyklostezka, oblast to neni moc vabna. Taky je to pristav. Cesta se staci k mori a objevuji se ukazatele na cyklostezku smer Lomma. Sice tedka nevim, kde to je, ale predpokladam, ze nekde u more. No uvidime. Cesta mi ubiha jak o zivot, aby taky ne, kdyz mi fouka do zad. Takze, bez vetsi namahy si to uhanim tricitkou. Na zacatku Lomma je u silnice informacni tabule s mapami, tak k ni mirim, aby mi nahodou neco zajimaveho neuteklo. No a vida, objevuji mestecko Alnarp se zameckem.

Takze si odbocim od more do vnitrozemi a mirim do Alnarpu, ktery je asi 2 km od more. Tesne pred mesteckem je dalsi mapa, tentokrat toho samotneho mestecka, tak aspon lokalizuju polohu zamecku. Nic sloziteho. :-) Jenze popojedu jen asi 10 metru a vidim u takoveho prapodivneho mladeho lesicka u silnice cedule jako na nejakou naucnou stezku (mapa *1). To mi samozrejme neda, musim to prozkoumat. Text ve svedstine mi nic nerika, nakresy zrovna taky ne, ale je tam mala mapka. Cele je to takove malinke, podle mapky tak 600-700 krat 100 metru. Ale vede tam dovnitr uzka pesinka. No ale parada! Konecne trosku neasfaltu a troska "divociny" s jezirky, lesiky, keri. Vypada to sice, ze je to umele vysazene, je to jak podle pravitka, ale ma to neco do sebe. Tak to tam trosku projedu krizem krazem, zkouknu nejakyho hafana, co v tom krovi pred sebou zene nejakyho zajice a vratim se zpatky na silnici a dal smerem k zamecku Alnarp (mapa *2). Je to moc malebne misto, s volne pristupnou botanickou zahradou a zameckym parkem. Vsude je sposta lidi, polehavaji a odpocivaji na trave, proste pohoda. Bohuzel zamecek je z jedne strany uplne pod lesenim, takze se blbe foti. Pred zameckem je taky vyvraceny 300 let stary dub, s obvodem kmenu vic nez 5 metru, jak rika cedule. Vyvratil ho vitr v prosinci lonskeho roku.

Otacim se a vyrazim zpatky k mori. Jenze po ceste mi to neda a jeste jednou odpocuju z cesty mezi zamecke domky. A co neobjevuju - na jednom dome se plazi veliky ker KIWI. Kdo by to byl rekl, tady ve Svedsku. A ma listy, takze mrtvy ker to rozhodne neni :-) Ale dost, rychle zpatky k mori. Najizdim zpatky na puvodni cestu od Malmö, po ktere jsem prijel a mirim dal smerem do Lommy. Sjizdim jeste bliz k mori na sotolinku podel mistni plaze. Neda mi to a kdyz vidim do vadejici lidi a psi ve vode, "parkuju" kolo a jdu se taky smocit. Voda je celkem prijemna, ale v techto mistech melka sotva po kolena. A jeste je oddelena od primeho more dalsi piscinou, takze i proto je tak vyhrata. Snazim se fotit zatisi s kolem a pritom bojuju s vetrem a neustale padajicim kolem. Jeste ze je tu pisek , jinak bych se na to asi vyprdnul :-) Kdyz se konecne zatisi podari, nasedam a jedu da smerem k pristavu, kde si Svedove hyckaji, umyvaji, promazavaji a ja nevim co jeste sve lode a nekteri i vyrazeji se projet na more. Pekna podivana.

Z Lommy bych chtel pokracovat do mesta Lund. Jenze nemam mapu, po hlavni silnici, kde je Lund znaceny, se mi nechce, tak to zkousim poslepu. Sice kousek za Lommou malinko kufruju, protoze prilis kopiruju more a Lund je ve vnitrozemi. Takze se kousek vracim a pak uz drzim smer az na jednu dalsi krizovatku dobre. Porad se jede paradne, vitr je v zadech. Ale uz vim, co me ceka za chvili... V orientaci mi pak pomahaji i veze katedraly v Lundu, ktere jsou uz z dalky videt. Ale to uz to dru v otevrene krajine proti vetru, takze nic moc. Ale v Lundu je to uz zase dobry, domy to odstini. V centru si objizdim romanskou katedralu (mapa *3) a okolni nyni univerzitni budovy (Lund je univerzitni mesto) a pak uz jedu smer Malmö. Tusim a taky doufam, ze tyto mesta spojuje cyklostezka, abych nemusel po hlavni silnici. To se nastesti i plni, takze v tomto smeru je cesta zpatky v pohode. To ale nemuzu rict o protivetru, ktery je opravdu vyzivny. Asi uz prinasi ocekavane zhorseni pocasi v noci na pondeli. Za nejakou hodinku, priznam se, ze jsem to v tom vseobecnym nadavani na vitr i zapomnel zmerit, konecne dorazim do Malmö. Jeste projedu centrem, kolem stadionu a jsem doma.

Kdyz si potom prectu v pruvodci, ze tyto dve mesta, Malmö a Lund, jsou v podstate spojena v jedno, musim ze fakt zasmat. Mne to teda behem asi te jedne hodiny v protivetru mezi polema opravdu neprislo :-))

Celkem - 70 km
Trasa (klikni na mapu)

Kolo - Sobota 6.5.2007

Protoze bylo v sobotu nadherne, azuro, slunicko a vypadalo to tady v Limhamnu i na bezvetri, rekl jsem si, ze na vybalovani zbylych veci bude jeste casu dost a ze toho vyuziju a vyrazim poprve na kolo po krajinach svedskych. Kdovi, jak dlouho jeste bude hezky a pak jak dlouho zase osklive :-)

Mapu zatim nemam, tak jsem natahal nejake mapy z internetu jako obrazky do mobilu, nastudoval trasu kudy asi a vyrazil smerem na jih. No, moc citelne ty mapicky nebyly, ale aspon neco. Mimochodem mapy - myslim, ze by se meli jezdit ucit delat mapy k nam do Ceska. Ty jejich, to je des a bes. Mapa to sice je, ale kdyz srovnam ty jejich 1:50000 a nase, je to obrovsky rozdil. Ale asi mi stejne nezbyde nic jineho nez je koupit. Kufrovat a jezdit po slepu se mi nechce. Snazil jsem se jet co nejvic podel more, coz zpocatku ani nebyl problem. Cyklisticke stezky jsou tu opravdu vsude a svedsti ridici neskutecne galantni. Podjel jsem monumentalni most (mapa *1) pres Öresund mezi Malmö a Kodani a hned vystoupal na nejvyssi bod v okoli, ze ktereho je videt krasne po okoli a na most. A pak hura dal na jih.

Cesta v pohode, az na aktivni duchodce, kteri neustale, prudi a buzeruji. Mam pocit, ze si snad mysli, ze ten stat tady patri jim a oni ho ridi. Napriklad normalni pesina na valu a baba hned zacala kricet neco asi ze se tam jet nesmi, ci co. Anglicky neumela, tak netusim. Ale mozna mela jenom strach, abych nespadnul a neco si neudelal :-)) Nebo je normalne pomalu objedu, mimochodem na cyklostezce kde nemaji co delat, ale oni si tam venci sveho pejska, a hned zase, ze se ma zvonit. Tak jsem zacal premyslet bud nad lodni sirenou nebo zvonkem tramvaje :-)) Ale zase nejsem vrah...

Cesta ubihala v pohode a bez velkeho kufrovani, i kdyz pak uz po silnici dal od more, kde se nedalo. Byla tam sice nejaka pesina, ale byla podmacena, tak jsem to vzdal a vyrazil kousek dal od pobrezi po silnici. A zacal foukat vitr. Protivitr... No nic, budu si muset zvyknout, co se da delat, ale za chvili to zacne fakt lizt na palici. Cesta se ale staci od pobrezi pryc smerem do vnitrozemi, z protivetru je aspon bocni vitr, projizdim vesnicky, mijim stara staveni a nakonec objevuju vetrny mlyn (mapa *2). Hned je lepsi nalada! A k tomu dokonce menim asfalt za sotolinku a hned se jede lip. Po chvilce dojizdim k prvnimu zamecku (mapa *3), co vidim ve Svedsku. Maly, ale hezky. A soukromy. A nepristupny. Coz sice neni pravidlem, i soukrome hrady a zamky jsou pry pristupne, ale tento neni.

Ale jedu dal smerem do lesa Bokskogen, kde jsou pry i kopecky a les! :-) A jak hned zjistuji i znamy hrad Torup. Tak honem, at jsem tam. Podjizdim dalnici, vidim dalsi mlyn, ale k nemu uz nejedu, vypada stejne jako ten minuly a predjizdi me mala kolona veteranu. Vubec, videl jsem tu za ten slaby tyden uz hodne veteranu a dalsich rarit jako treba velka americka auta ze 70. let. Na zacatku Bokskogen je parkoviste a mapa, kterou si hned fotim, abych se nahodou v tom Raholci neztratil :-)) Neni ale kde. Chodit se muze skoro vsude, ale na kole na turisticke pesiny se vetsinou nesmi, to asi aby nahodou ti cyklisti turisty neprejeli. I kdyz nevim, jaci cyklisti. Nepotkal jsem tam jedineho. Vubec si tady pripadam tak trochu jako exot z jine planety. Ted predbiham, ale za cely vikend jsem potkal jenom jednoho jedineho bikera s podobnym kolem a oblecenim s helmou. V Malmö, ve meste. Asi se taky odnekud vracel. Kdovi, jestli to nebyl Cech. A pak asi 3 na silnickach. Svedi totiz jezdi jenom na mestskych kolech, vetsinou rachotinach a pouzivaji je vicemene jako priblizovadla. Kdyz uz vykonavaji nejaky pohyb, tak bud chodi, behaji, jezdi na "inlajnech", jezdi na lodich nebo hraji golf. Takze mozna cesta je z meho smeru vicemene jedina, spolecna s konakama... Dorazim az ke golfovemu hristi a k memu prekvapeni se da normalne projet skrz po ceste na dalsi cestu smerem ke hradu. Jedine co tam je, je upozorneni na golfove micky. Toho se nebojim, mam prece prilbu... :-) Ale je pravda, za kdyz nekteri kolem cesty odpaluji z odpaliste, jsem radsi ve strehu. Tady hraje golf skoro kazdy a je jedno, jak dobre, takze micky jim taky obcas letaji vsude mozne.

Mensim sjezdikem dojizdim ke hradu Torup (mapa *4), ktery zacina nabirat jeste oranzovejsi barvu s pomalu klesajicim slunickem. Delam par fotek a zacinam se ubirat k ceste k domovu. Zacinam toho mit dost, mam hlad a to me jeste ceka asi 20 km zpatky do Malmö. Nejdriv mijim obrovske, ale myslim tim opravdu obrovske "staveniste" na polich a loukach a najizdim i na novou asfaltovou "dalnicku" k tomuto stavensti. Nenapada me nic jineho, nez ze to bude nejaky dalsi golfovy resort. A taky ze jo, u hlavni silnice je cedule o stavbe Narodniho golfoveho centra Svedske golfove asociace. Zadni troskari. Konecne zacina foukat do zad, takze cesta ubiha celkem rychle. Jeste se musim promotat skrz Malmö, trosku ztracim stezku smer centrum v sidlistni ctvrti Rosengård, coz je takovy svedsky Blizky a Stredni Vychod kombinovany s Balkanem, nic moc prijemneho. Ale brzo ji nachazim znovu a "uhanim" silne unavenym tempem k domovu.

Celkem - 88 km
Trasa (klikni na mapu)