Kolo - Sobota 12.5.2007

Dneska jsem od rana nevedel, jestli mam vyjet nebo nemam vyjet zase nekam na vylet. Pocasi poslednich dni je totiz takove vselijake, je celkem chladno, slunicko moc nesviti, jen obcas vykoukne, fouka jako obvykle silny vitr a honi se mraky. No a do toho obcas zaprsi. Takze takove spis aprilove pocasi, coz je naprd, zadna jistota. Ani deste, ani slunicka :o)

Jenze kolem druhe odpoledne se to opravdu roztahlo, zacalo svitit slunicko, i kdyz byly trochu mraky a i ten vitr se trochu uklidnil. Aspon teda kdyz se podivam na kastany u sousedu na zahrade. Takze jsem se rozhodl, ze necham uklizeni kuchyne, kde je potreba umit vsechny skrinky, lednici, mrazak a vyrazim na nejaky kratsi vylet. Vzhledem k tomu, ze okoli zatim jeste moc neznam, tak jsem zvolil cil, kde uz jsem byl, ovsem v opacnem smeru. Hrad Torup, lesy Bokskogen. Chci si to tam trosku projet, at vim, co se da a co se neda. Plan je pak vratit se stejnou cestou zpatky. Neni to sice okruh, ale tady si moc vymyslet nemuzu. Aspon zatim. Jeste nez vyjedu, davam se asi na pul hodky do reci s domacimi na zahrade.

Projizdim skrz mesto smerem na cyklostezku k Torupu, opet skrz balkanske sidliste Rosengård - fakt hruza, tady kdybych chytil bydleni, tak se z toho picnu. Ne snad, ze by to tu bylo nebezpecne, teda aspon pres den ten pocit nemam, ale nevim, co se tu deje po setmeni. Ale kdyz vidim, jak tu piknikuji na ulici u otevrenych dodavek, osobaku, zevluji, tak je to fakt des. Dulezite je, ze ted uz vim kudy projet, takze nebloudim a sup ven z mesta. Kdo by to rekl, ze je to celych 10 km. Jednou zkusim najit i jinou cestu mimo mesto, spis jako podel, i kdyz je to delsi. Cesta mi utika, uz to znam, fouka mi i do zad, takze bez vetsi namahy to nekdy jede i 30 km/h. Takze za hodinku jsem u Torupu a zacina dobrodruzstvi. Jeste si fotim nejakou mistni "stodolu", kde je snad nejaka restaurace ci co. Bliz jsem nesel, protoze se tam nesmi s kolama a na tu chvilku ho zamykat se mi taky nechtelo.

Zkousim najit nejakou lesni cestu, kam bych najel a trosku se projel po lese. To se mi i dari, ale za chvilku najizdim na jinou a nejak se mi to nezda. Mam divny pocit. Cesticka je jak sotolinovy uvalcovany chodnik, podel cesty lampy, tusim zradu. Uz jsem tu byl minule a vim, ze je tu sposta turistickych cest jenom pro chodce. Cyklisti jsou tu proste diskriminovani :o) Taky ze potkavam chodce v protismeru. Nic sice nerikaji, ale vsichni blbe koukaji. Tak se snazim delat, ze tam nejsem a doufam, ze brzo narazim na nejakou normalni cestu, kam bych se mohl napaskovat. Jeste trosku prudsi sjezdik, snazim se jet pomalu, ale zaroven nedelat ryhy kolem a samozrejme ze uprostred kopce si to sine parek duchodcu nahoru. Ale asi jsou tak zadychani, ze nic nerikaji. Jeste ze tak... :o) Takze najizdim na cestu, samozrejme ze je tam cedulka zakaz cyklistu, a prozkoumavam dalsi okoli. Bohuzel cesta nikam nevede, tak najizdim na silnici a pokracuju kus dal. I dalsi pokus po polnacce ztroskotava zdanim slepou cestou k domkum. Ze neni pravdepodobne slepa, zjistuju pak doma na mape na internetu a na fotce mapy Bokskogen, co mam v laptopu. Tak to musim priste prozkoumat dukladneji.

Takze se opet vracim na silnici a hledam dalsi odbocku nekam do lesa. Jenze nic neni a vyjizdim opet mezi pole. Jeste zkousim znovu odbocit na jednu polni cestu, co smeruje k lesu, ale opet koncim "na dvore" domku. Sice se mi zda, ze za dvorkem na okraji lese vede nejaka cesta, ale nejsem si jisty, tak nechci byt za vetrelce. Tak se otacim a vracim se zpet s pudlem a malou holcickou v zadech :o) Pudlik to ale vzdava a holcicka jenom vola "Hej då!" ("Ahoj!" - na rozloucenou) a mava. Tak taky zamavam a mirim po silnici zase zpatky odkud jsem prijel. Zacina se zase zatahovat, na obzoru zacina byt docela ocelovo, tak jsem zvedavy, jestli to zvladnu bez deste nebo ne.

Ale neda mi to a porad koukam do stran, jestli by se dalo nekam odbocit do lesa. Preci me Bokskogen neporazi 1:0 na body! A taky ze jo! V jedne zatacce, miri pesina do lesa. Takze najizdim a ihned zjistuji zradu a vitezstvi v jednom. Pesina je rozdupana konmi (to je hezky, takze tady hazou konaky, co nici cesty a cyklisty do jednoho pytle), ale zaroven i vidim stopy od kol, takze tady se evidentne muze. Jenze to zacina byt docela drsnoland. Tim jak prselo, je hlinena pesina trosku vlhci a mokrejsi, coz by nebyl sam o sobe takovy problem, kdyby tam nechodili i kone. Cast je celkem jeste sjizdna, i kdyz to krasne klouze pod zadkem a ja jenom cekam, kdy se natahnu. Ale jedno misto je absolutne nesjizdne, takova bahnita bazinka. Tak to nejak prekonavam pesky, nadavam, ale za chvilku uz to zase jde, i kdyz teda nic moc. Nastesti vyjizdim trosku do kopecka, tak je zase sucho. A vida, najednou jsem u toho baracku s pudlem, odkud jsem zmizel. Takze ta cesta tam opravdu byla! Projizdim kolem a znovu zajizdim do lesa. Pekna cesta, klickuje se mezi stromy, az na ty kopyta v zemi. Bohuzel musim asi 3x slezt z kola, na ceste lezi stromy, ale jinak parada. Prijizdim k jezirku v lese, u ktereho piknikuje nejaka particka, tak se nezdruzuju a jedu dal. Jeden strom na ceste se mi dari dokonce prejet/preskocit bez sesedani, tak mam radost a vylozene si to uzivam. Jeste sjezdik zpatky k silnici a kolecko v lese mam za sebou. Nebylo sice nijak extra dlouhe, ale aspon neco. Urcite by slo i trosku zmenit, po ceste bylo nekolik odbocek, ale hrozba deste me nuti vyrazit zpatky domu. Takze - Bokskogen : Blaza = plichta 1:1 :o)

Zpatky jedu stejnou cestou jak jsem prijel. Uz to nejede tak rychle jako predtim, jedu totiz opet proti vetru. Ale nastesti neni jeste moc silny, takze to jde. No a pocasi vyslo dokonale. Presne v momente, kdy jsem dorazil domu, zacina prset. Perfektni timing! :o)

Celkem - 55 km
Trasa (klikni na mapu)