Kolo - Nedele 20.5.2007

Tak pani meteorlogove se sekli i ve Svedsku. Na sobotu ukazovali krasne slunecne pocasi. Nikdo by ani nepochyboval, kdyz i v patek bylo krasne az do noci. Jenze ono se to v noci nejak zvrtlo a proprselo nebo spis prolilo se to az do sobotniho odpoledne. Takze jsme rano museli bohuzel odpiskat i nas naplanovany vylet s par lidma z prace a jejich znamyma na ostrov Ven, kde travil nejakou dobu sveho zivota a svym pozorovanim Tycho de Brahe. Ale snad to klapne priste. Jenze odpoledne mraky odesly, jako kdyz se uriznou nozem a najednou bylo azuro. Ale uz bulo pozde na to nekom vyjizdet. Tak jsem vyrazil aspon pozde vecer si trosku pohrat s fotakem a zapadem slunicka nad Danskem. :o)

Pocasi ze sobotniho odpoledne nastesti vydrzelo i v nedeli, tak jsem vyrazil opetovne na kolo. Porad jsem premital, jestli se priblizit autem nebo jet na kole z Malmö. Je to tezke, kdyz neni poradna mapa jako mame KCT u nas, aby se clovek zorientoval. Nakonec jsem variantu auto zavrhnul, abych najel aspon nejake kilometry. Aspon jsem si to puvodne myslel, ze by tech kilometru nebylo tolik, kdybych se priblizil autem. No, sakra jsem se seknul...

Neni toho tady primo z mesta moc co vymyslet, takze zacatek trasy klasika, smerem na hrad Torup. A dal do dalsi lesni oblasti, co je kousek za tou znamou Bokskogen. Akorat jsem udelal malou zmenu, abych nemusel pres mesto pres centrum. Vzal jsem to jakoby okolo mesta. Malinko objevitelska vyprava, i kdyz maji znaceni, ale az na jedno zakufrovani to klaplo celkem v pohode. A musim rict, ze i kdyz je to asi o 2km delsi, budu tuto cestu pouzivat. Jede se v klidu po stezce temer mimo silnice, parkama, zeleni, proste pohodicka. No a pak jsem se napsakoval uz na znamou cestu z centra. Behem dalsi cesty se nic zvlastniho nestalo, cesta utikala a asi za hodinku a neco jsem zase u hradu. Tady se ale vubec nezdrzuju a hned pokracuju po male konzultaci s nafocenyma mapama z pocitace ve fotaku dal. Nejdriv chci znovu prozkoumat tu slepou cestu z minula. Jenze i po blizsim prozkoumani je opravdu slepa. Tak to nevim, co si v tech mapach vymysli. Tady maji snad data pro mapy 100 let stare... :o( Takze se vracim zpatky na silnici a pokracuju tedy dal se zmenenou trasou a tak trosku na blind. V mape vydim naznaceny nejaky zamek v Klågerup, tak zamirim nejdriv k nemu a pak dal.

Dneska potkavam daleko vic cyklistu jak minule (asi o 5 vic), i kdyz jsou vsichni na silnickach. Ale panuje tu sympaticky zvyk jako u nas mezi bikery, zdravi se. Ale tady vsichni. Teda silnicky a bikeri, abych byl presnejsi :o) Poznavaci znameni prilba, dres, silnicka nebo MTB. Zamek nebo co to je v Klågerup me nijak nezaujal, prijezdova cesta opravdu jak k zamku, ale na konci styl velke vily. Nic moc, ani jsem to nefotil, nestalo to za to. Jedu tedy dal a zkusim proverit jednu polnacku, jestli pujde projet, abych nemusel porad po asfaltu. U zamku prohanim kruty. Jsou uplne blbe, misto toho, aby utekly do strany, tak je pred sebou zenu po ceste asi 100 metru, nez jim to dojde. Jenom cekam na nejakyho aktivniho Sveda, jestli odnekud vybehne a sprdne me :o)) No... a koncim v poli. Sakra! Tak musim zpatky. Scenka s krutama se opakuje, tentokrat je ovsem nahanim zase zpatky k zamku. No co, aspon se trosku probehly, ono jim to neuskodi :o)

Tak teda najizdim na asfalt a jedu dal smerem na Genarp. Mam v mape vyhlidnuty opet nejaky zamek, na ostruvku v jezere. Snad bude stat za to. Ne jako ta posledni usedlost. Jenze cedule do Genarp ukazuje 10km a tak jen tak z legrace kontroluju tachacek. Vysledek - akce zamek v jezere se rusi, i kdyz cas je dobry. Neminim se ale oddelat. Chci dojet v pohode domu. Tedka zjistuju, ze jsem si mel to auto opravdu vzit, priblizit se nekam do teto oblasti, tady to vsechno projet a zase se vrati autem domu. No nic, priste. Od toho jsou objevitelske vypravy :-) Kilometry v mape na internetu se blbe odhaduji a pocitaji. Vracim se tedy zpatky na nejblizsi krizovatku a mirim primo do lesu, kam jsem taky chtel. Opet potkavam otevreny americky "bourak", veteran z dob Pomady, dneska je to uz asi treti, celkove tady ve Svedsku ani nepocitam. Nejak to maji ti Svedi oblibene. U silnice je cedule s odbockou na Borup gård. Nevim sice, co to presne znamena, ale je jakoby turisticka, v mape je nejake jezirko nebo bazina a cesta kolem dokola, tak to mozna bude neco hezkeho. Odbocuju. Po prijemne sotolince jsem za chvilku tam. A zjistuju, ze to nic hezkeho neni, cesta kolem dokola je snad pro kone. Nevim, k cemu to slouzi, jestli tam jezdi na sulkach nebo normalne. Tezko rict. Ale na kole tam nepojedu, je to trochu rozdupane a taky docela dost mokre a obcas bahnite.

Obracim se a jedu zpatky. Ale stejne si odpocim zase na jednu boci cestu a po chvilce najizdim na prapodivnou rovnou "dalnici" (mapa *1). Je siroka asi 10 metru, dlouha mozna kilometr. Od nikud nikam. A z udusaneho pisku. A jsou tam stopy po kopytech, takze zase asi neco pro kone. Nevim, co tady s nima vyvadeji, jestli testuji zrychleni z nula na sto nebo letmy kilometr, ale u nas jsem tohle v zivote nevidel. Ale uz jsem zase na asfaltu. Prejizdim silnici a vjizdim konecne do "divociny", do lesa. Je to tu oznacene jako rezervace. Kousek za vjezdem odbocuju k jezirku, jestli tam nebude neco zajimaveho. No, neni. Krome BBQ ohnist a takove asi 1,60m vysoke boudy slouzici asi jako nocleharna. A jedne asi pul metru uzke lavky pres potok, kterou s lehce cvakajici zadeli prejizdim bez nasledku tam a pak i zpatky :o) Vracim se zpatky na hlavni cestu a dal do lesu. Projizdim ruzne cesty a doslova si to uzivam. Prijemna lehce vlhka cesta, parada. Fotim si mravence a poznavam svedske komary. Tak honem na kolo a dal. Vubec je tady asi docela dost zvireny. Videl jsem lezici a rochnici se kone, neco srnkoidniho, ale tezko rict, na srnku to bylo dost svetle, nejakeho cerneho hada (asi uzovka, co jineho - nic jineho jeste krome zmije tu snad nezije), chybi mi jenom ten los :o) I kdyz to nejlepsi melo jeste prijit...

A nemyslim tim zavrenou a zamcenou branu, ktera me cekala na konci lesni cesty :o) To byl fakt dobry vtip. Ale dalo se projet asi 100 metru lesem na vedlejsi cestu, ktera byla normalne otevrena. Nemyslim tim ani velkou hlavni silnici, po ktere jsem bohuzel musel asi kilometr jet, protoze to proste jinudy neslo. Ale pak jsem najel na jinou cestu, ktera me dovedla do jiz znameho golfoveho klubu Bokskogen. Jak uz vim, ten se da normalne a legalne na kole projet, i kdyz to je trosku maly adrenalin cekat, kdy odkud prilitne nejaky golfovy micek. Ale pak najednou koukam k obloze a vidim nejakeho obrovskeho dravce, jak si to plachti a krouzi nad fairwayi. Neco mi rika, ze by to mohl byt lunak cerveny, ale bohuzel moje znalosti zoologie a ornitologie se mi davno vykourily z hlavy :o) Tak aspon zkousim fotit mym malym digitackem. Doma potom s internetem konzultuju domnenku a opravdu to byl lunak - rozpeti kridel az 1,6 metru! A to se navic docitam, ze nejvic zije v Pyreneich. Nejaky zbloudily asi... :o)

No a pak uz jenom zpatky kolem hradu Torup do Malmö stejnou cestou, jakou jsem prijel. Tady neni co vymyslet. Jeste se zastavuju v Hyllie, ctvrti v Malmö a fotim pristavajici Martany (snad bez Paroubka! :o) ). Tato vodarenska vez (mapa *2) ma opravdu tvar jako UFO. A protoze je krasne, jedu jeste k mori, kde si asi na pul hodky lehnu a trosku zrelaxuju, zaslechnu cestinu u prochazejici rodinky a pak uz domu a naveceret se. Mam hlad jako vlk. Je to totiz tak, ze tady jsem venku vubec nikde zatim nezahlidnul zadnou hospudku. Ani na pivko, ani na jidlo, kdybych chtel. To asi v tech jejich vesnicich a vesnickach nevedou.

Celkem - 93 km
Trasa (klikni na mapu)